Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Réžia:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrajú:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili sa domov, do Československa a verili, že príde tak vytúžený mier. História ale rozhodla inak. Vyše dvoch a pol tisíc pilotov slúžilo v uniformách britského kráľovského letectva. Pre Britov hrdinovia, ktorí spolu rozhodli o výsledku vojny, u nás po vojne súdení za velezradu... Balada o pilotovi sa odohráva na konci roku 1945 a na začiatku roku 1946, kedy sa po 2. svetovej vojne nanovo utváralo usporiadanie sveta. Hlavný hrdina, Emil Malík, bývalý pilot RAF, sa vracia do Prahy, kde sa stáva nepohodlným pre československých komunistov, ktorí sa už pripravujú na prevzatie moci a tak chce odísť i s rodinou do Holandska. Politická dráma, nakrútená podľa skutočného príbehu novely významného českého autora sa prelína s milostným príbehom, strácaním a znovu nachádzaním lásky hlavného hrdinu a jeho manželky Karly. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (105)
Symbolicky v den stoletého výročí od konce první světové války jsem si pustil tento televizní film (jo, já vím, tohle je o pilotech RAF z WWII, ale who cares) a nelituju, Česká televize natočila další výtečný snímek, co by si nic nezadal s tvorbou BBC. Kvalitní scénář hraný kvalitními herci, dobová atmosféra v pořádku, zkrátka pomníček našim pilotům na úrovni a bez patosu. ()
Je hrozná škoda, že ne všechno, v čem má prsty Česká televize, se povede. Tím nechci říct, že by Balada o pilotovi byl špatný film. Jen má obrovský problém s tím, že i přes veškeré technické dovednosti, pěknou kameru a hodně zajímavý příběh, mě nedokázal vpravit do příběhu. Prostě mi bylo úplně jedno, co se na scéně děje. Letci mě v tom jejich důstojnickém klubu nijak nepřesvědčovali o tom, že bych je měl mít rád a vlastně tu nebyl nikdo, kdo by se mi postavou alespoň trošku líbil. Uznávám, že jejich příkoří muselo být děsivé, ale Tmavomodrý svět u mě stále zůstane nedotčený originál, kde se nad jednáním komunistů divák nestačí divit. Zde by divák neznalý ani nepoznal, že nějaký komunista je. Je skvělé, že se takové filmy točí a že v nich má právě Česká televize prsty. Bohužel, ne vždy jsou tak jedinečné, že budeme mít důvod nad nimi neustále přemýšlet a v nadcházejících letech o nich mluvit. ()
V podstatě není co vytknout a přece mě to nebavilo. Švehlík s Dvořákem svým charismatem odsouvají ostatní postavy někam do pozadí, ale všechno je tak nějak černobílé a divák nemá zájem se s kýmkoliv na obrazovce identifikovat. A protože to je první film, kde se mi nelíbila Petra Špalková, nemůžu jít s hodnocením výš. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, závěrečné slovo Jiřího Stránského je nejlepší část filmu. ()
Ďalší dôkaz toho, že narodiť sa okolo roku 1900, to by nikto od sudičiek nechcel. Jedna vojna, druhá vojna, fašisti aj komunisti, nikomu ste sa nezavďačili a hlavne lavírovať v tak častých zmenách politického systému bolo veľmi náročné. A malý, aj keď taký komornejší, dôkaz toho, že s tou sovietizáciou sa začalo oveľa skôr než v roku 1948. O všetkom sa rozhodlo dávno na Jalte. ()
Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * * () (menej) (viac)
Galéria (56)
Zaujímavosti (16)
- Historické letouny ve filmu se natáčeli s věrnou kopií americké Dakoty. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Jiří Dvořák (plukovník Šeba) měl k letectví blízko, sbíral v mládí knížky o letadlech, kterých měl několik metrů. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Postava slavného pilota Malíka (David Švehlík) se ve skutečnosti jmenovala Balík. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
Reklama