Epizoda 1 (E01)

Mám ráda detektivky, když se objeví nějaká nová česká, nemůžu jí vynechat. Na rozdíl od šedesátkových československých kriminálek vnímám značný posun v těch současných televizních. Co se stále daří je vytvořit správnou atmosféru, ta funguje i ve Vodníkovi. Přibývající prvky mystery a hororu, vkládáně často až nesmyslně, jsou pro mě odtažením od reality. Někdy jsou v rozumné míře a jsou i pro mě akceptovatelné. Spíš přemýším nad tím, proč roste zvýšená spotřeba vidět naturalistické zobrazení, když stačí letmý náznak, aby divák pochopil. Nechám se překvapit, jakým směrem se bude ubírat Vodník. (01.04.2019)

Děsivý příběh z létem prosluněné vesnice na sklonku komunistické éry. Osvěžující byl vtípek mrzoutského ex-šéfa Viktora Vitouše(M.Krobot) s papouškem ara jménem Ara. J.Plesl a L.Krobotová jsou výborní. Stejně jako A.Doláková hrající nešťastnou matku Drahu Třebovickou, která spáchala sebevraždu. Těším se na 2.díl. Famózní je práce se světlem+způsob snímání obrazu kamerou. V.Tauš tímto nadchnul diváky už ve své předchozí minisérii Modré stíny (taky z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice). Fantastická hudba Blues Shadows(P.Ostrouchov), zpěv : herečka a zpěvačka Magdaléna Borová. Výborně namaskovaný J.Plesl-po 30 letech(maskéři: L.Dýcková, M.Marková, M.Kristová, R.Stejskal). Odborným poradcem byl Josef Mareš(jako u sérií Případy 1.oddělení+seriál Devadesátky).5* a 86 % . (02.04.2019)

Uvidíme, jak se bude série dále vyvíjet, ale první díl byl na české poměry hodně dobrý. Vcelku brutální a zároveň krásně nasnímaný (např. Hana a barevná sklíčka na balkoně), jen by neškodilo občas tu shaky cam uklidnit, z té věčné rozkývanosti se mi místy dělalo zle od žaludku a není nutné, aby byla každá scéna napěchována až po strop kamerovými efekty. :) K tomu dobré herecké výkony a profesionální major Výrová. Silné 3*. (01.04.2019)

Léto 1987. Velmi dusné léto. Hlásek ustavičně vřískajícího půlročního Lukáška utne až cirkulárka. Jedinou hlavní podezřelou z brutální vraždy je jeho matka (Alena Doláková) a ta také byla policií prohlášena za vražedkyni. Ta se ale nikdy k zločinu nepřiznala a v cele spáchala sebevraždu. Zůstala však tehdy dvanáctiletá svědkyně, z níž je dnes žena středního věku (Lenka Krobotová) která kdysi toho tragického dopoledne u kočárku nemluvněte viděla jakousi činorodou osobu. Její svědectví ale zní značně absurdně: dítěte se měl tehdy zmocnit Vodník z Erbenovy sbírky Kytice. Kriminalistka Marie Výrová (Klára Melíšková) na popud tehdejší svědkyně otvírá třicet let starý a již dávno uzavřený případ vraždy. Od samého počátku má první epizoda této třídílné krimi minisérie velmi znepokojivou, tíživou a autentickou atmosféru léta za socialismu. Sledujeme rodinu v domě, kde neurvalým způsobem v tílku pobíhá a na všechny strany nevybíravě křičí Václav Neužil. Následuje střih do pracovny vyšetřovatelky, za kterou přišla v doprovodu manžela (Peter Bebjak) s tíživou výpovědí svědkyně tehdejší hrůzy, aby ulevila svému neklidnému svědomí. Stále se pak střídavě vracíme do vesnického stavení, abychom zjistili poměry v rodině a byl nám naservírován pozvolný a neodvratný posun k rodinné tragédii. Nejprve je třeba si udělat tak trochu jmenný pořádek a přehled v postavách. Prázdniny u babičky (Jaroslava Pokorná), které zároveň patří i dům, tráví její dvě vnučky, které jsou dcerami dvou starších synů, a jejich kamarádka Hana, tedy inkriminovaná svědkyně nešťastné události. Vůdčí osobností této tříčlenné holčičí party je čtrnáctiletá Magda (Kasijana Džakič). A o třicet let později pak budeme sledovat Neužila s vrásčitým obličejem a totálně prořídlou kšticí, ač předtím mohl klidně dělat reklamu na vlasové šampony. Vše je v první epizodě velmi dobře rozvrženo. Režisér Viktor Tauš umí dokonale udržet tajemnou i hutnou auru. Na konci epizody se nám dokonce dostane i jakýsi možný profil vraha. Tahle minisérie má excelentní rozjezd. A doufejme, že si podrží svoji scenáristickou a režijní vrstevnatost i nadále., tedy ve zbývajících dvou epizodách. 10/10 (23.03.2023)

Doubova kamera a Taušova režie s Fišárkovým střihovým mistrovstvím tvoří tak abnormálně funkční tvar, že ještě teď mám vykulené oči. Vodník je neuvěřitelně atmosferická podívaná s nesmírně silně vygradovanými scénami, nadprůměrnou prácí s flashbacky a reálem a výrazným obsazením, v němž dostávají všichni herci vynikající příležitost ukázat, co v nich je a Václav Neužil se v prvním díle vytáhl a předvedl jeden z nejlepších výkonů, co jsem od něj viděl a pozor ve dvou časových rovinách. Příběh o vraždě nemluvněte zasazený do parného léta, jehož teplo a špinavost prolézají skrz na skrz a zpoza něj se ozývají v podkresu hlasy a doprovází je smyčce skupiny Blue Shadows. Zatím jsem nadšený podobně jako u Modrých stínů, přesto bych ve scénáři, resp. dialozích našel velké množství drobností, u nichž jsem kvetl, protože mít to ještě důslednější dramaturgické ošetření, tak by to byla historická událost v českém seriálu. Ale chmury stranou, nemůžu se dočkat pokračování. 80% (31.03.2019)