Smrť krásnych srncov

K Pavlovi mě kdysi dávno dostal svým přednesem jeho povídek Petr Haničinec. A tenhle film je úplně stejně magický. Kouzelný svou atmosférou, humorem, dojemnými momenty i dokonalým prolnutím úsměvné komedie a mrazivého dramatu. A stejně jako u toho Haničiince to není dáno jen výtečnou předlohou, ale také podáním, tentokrát zejména díky Kachyňovi s Heřmánkem. (10.07.2011)

Lehce komediální film se v polovině naprosto přirozeně překlopí do tragické roviny. Většinou takovéhle veletoče rozhodí mé divácké vnímání, ale tady to nejenže nevadí, dokonce to dělá film lepším. Přiznávám, že nejsem žádným fanouškem knih Oty Pavla, ani tenhle Kachyňův film nepovažuji za dokonalý skvost či vrchol jeho tvorby. Ale své kouzlo a atmosféru si uchovává dodnes a nejspíš mu to ještě nějaký ten rok vydrží. (23.07.2011)

Ne nadarmo se název tohoto filmu překládá do angličtiny jako Forbidden Dreams. Je to jeden z mnoha případů, kdy bylo člověku zakázáno splnit si své sny. Kachyňa stoupá každým dalším filmem v mém žebříčku popularity výš a výš. Nutno vyzdvihnout skvělý výkon stoicky klidného R. Hrušinského. Nikdo jiný by jeho roli nezahrál lépe. (15.08.2012)

Pomaly zisťujem, že kedysi sa točilo veľmi veľa umeleckých, poetických filmov plných inotajov v tejto našej oblasti. Príbeh tohto židovského obchodníka som spočiatku považoval za niečo zo 70. či 80. rokov, veď som ani spočiatku netušil, že je žid alebo Žid, ani to vlastne neviem, každopádne ma to trocha prekvapilo. Bral som to ako príbeh podomového obchodníka a jeho starostí, či hlúpostí, ktoré narobil. Postupne ma to však čoraz viac nudilo a scénky mi prišli zbytočné. Taktiež humoru tu veľa nebolo, myslím, že u Čechov to je preceňované dielo. (15.02.2014)

Portrét tatínka Oty Pavla, "ďábelského" prodavače ledniček a vysavačů, svůdce žen, fandy boxu, rybáře atd., očima Karla Kachyni se mimořádně povedl. Panoptikum českých postaviček nádherně předvedené panoptikem českých herců, od bohémského Poppera, přes lehce nevrlého Proška, excentrického profesora Nejezchleba, lehčí dámičky až k profesorově papouškovi. "Máš prdel?" ptá se papoušek. Mám, tuhle prdel, srandu, legraci, ve své sbírce mám. I s tím méně veselým koncem, který se mi nelíbil tak jako počátek filmu. Ale i konec je dobrý a k příhodám Oty Pavla nepochybně patří. BTW - Z nějakého důvodu jsem dostal při filmu chuť zajít po letech k Rozvědčíkovi a něco tam zbaštit... Silné ****. (20.09.2008)