Smrť krásnych srncov

Původní Pavlovy povídky jsem nečetla, ale nejen z hodin českého jazyka na gymnáziu si na ně samozřejmě pamatuji. U Kachyňovy adaptace oceňuji především to, že dokázal povídky přetavit v jeden celek, který má hlavu a patu a postupně gradující příběh. Líbil se mi kontrast mezi první, idyličtější polovinou a tou druhou, v níž všechno potemnělo a mířilo k nenávratnu. Celý snímek má kouzelnou atmosféru dávných časů, délka je tak akorát, přesto musím přiznat, že ne vždy mě bavil. (02.07.2013)

Ze dvou třetin lehce poetická a místy značně rozšafná komedie s hlavní postavou nezdolného optimisty, z jedné třetiny o poznání vážnější a smutnější drama. Karel Heřmánek jednoznačně podává životní výkon. Z těch prvních dvou třetin čiší kouzelná atmosféra, z té třetí třetiny mrazí. Kachyňovi se skutečně velmi umně podařilo spojit více povídek v jeden kvalitní celek. Právem jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších českých filmů osmdesátých let. (29.05.2014)

Nádherný film s jednou velkou nevýhodou pro mne: už ho nikdy nemůžu vidět. Příběh tak silný, že mně svírá a škrábe v krku, přes slzy toho stejně moc nevidím...A jedno určitě zbytečné doporučení: projít místa, kde se tento film natáčel je tip na báječný výlet s překvapením- exteriéry se téměř nezměnily. Křivoklát, Berounka, U Rozvědčíka...vše v klidu stihnete za půlden (ale zůstat budete chtít navždy...) (22.06.2010)

Dobrý výtvarný styl a lokace plus Hrušínský opět v dobré roli. Ale jinak mě film moc nebral. Heřmánkův otec rodiny je podivně napsaná postava. Postelová dobrodružství střídají jeho scény odpovědného otce, nemluvě o podivné romanci k šéfově ženě... A kam se pak poděje Jirka Krampol? Dva bratři prostě odjedou do koncentráku a to je konec filmu? Jak dopadli? Jak dopadl zbytek rodiny? Bída. (21.09.2008)

Portrét tatínka Oty Pavla, "ďábelského" prodavače ledniček a vysavačů, svůdce žen, fandy boxu, rybáře atd., očima Karla Kachyni se mimořádně povedl. Panoptikum českých postaviček nádherně předvedené panoptikem českých herců, od bohémského Poppera, přes lehce nevrlého Proška, excentrického profesora Nejezchleba, lehčí dámičky až k profesorově papouškovi. "Máš prdel?" ptá se papoušek. Mám, tuhle prdel, srandu, legraci, ve své sbírce mám. I s tím méně veselým koncem, který se mi nelíbil tak jako počátek filmu. Ale i konec je dobrý a k příhodám Oty Pavla nepochybně patří. BTW - Z nějakého důvodu jsem dostal při filmu chuť zajít po letech k Rozvědčíkovi a něco tam zbaštit... Silné ****. (20.09.2008)