Robinsonka

"Ty týdny marné práce, v kterých jsem byla často, na pokraji zoufalství." Jak jsem psal už v komentáři k černobílé verzi z roku 1956, režiséra Pleskota, Tvrzníková i Šafránková nepřirozeně přehrávají a tato verze působí, oproti té starší, hektickým až nevyrovnaným dojmem. Možná měl pan Kachyňa s natáčením počkat čtyři roky a do role Bláži, obsadit Ditu Kaplanovou, které by v té době bylo třináct let a která by se na tuto roli, hodila víc. (15.09.2015)

Překrásná Mirka Šafránková září v této dívčí romanci, jako slunce na modré letní obloze. Petr Kostka je v tradiční roli shovívavého táty a správného chlapa, tak jak to umí nejlépe. Hudbu již netřeba chválit, protože neustálým leštěním zlato na své ceně nezíská, své karáty si totiž nese navěky, děkuji pane Liško. Pan režiser opět staví další díl své diamantové hory československé kinematografie. Tohle je dojemně něžný příběh trápení v atmosféře naší predválečné doby. (01.05.2014)

Film je v první řadě o skvělé Miroslavě Šafránkové, která postavu Bláži vybavila pestrou paletou emocí. Ale ani Kachyňova režie rozhodně není nezajímavá. I přes smutný realistický námět ani zde (alespoň v některých scénách) nechybí jeho typická poetičnost. Trošku nechápu to nízké hodnocení. Přijde mi, že je to hodně kvůli autorce předlohy komunistické spisovatelce Marii Majerové a předsudkům, které vůči její knize řada lidí má. (15.04.2017)

Zdařilý dívčí románek Marie Majerové (1882-1967) v režii Karla Kachyni. Realistický příběh z období První republiky zachycuje dospívající, nicméně stále ještě školou povinnou Blážu, která se - s vervou i odvahou svého oblíbeného literárního hrdiny Robinsona Crusoe - vyrovnává se smrtí maminky a nastalými povinnostmi péče o domácnost. (05.03.2012)

Nejsem si jistá, zda jsem viděla i tu starší Robinsonku, ale tahle s "Arabelou a Petrem" mě zaujala svou barevností, zasazením do 50. (?) let, téměř optimistickým pojetím (říkám téměř, scénu z pohřbu jsem samozřejmě nepřehlédla) i rokem svého vzniku. Ale vraťme se zpátky k tématu robinsonády, kterou se ve filmu snažil Karel Kachyňa zachytit. Blažena tráví léto na letním táboře, kde se tak trochu vymyká svým vrstevnicím: nezajímají ji příliš chlapci, ale raději si listuje ve své oblíbené knížce, kterou není nic jiného než Robinson Crusoe. A jak to tak bývá, okolnosti ji donutí k útěku do světa snů a fantazie, kde se cítí v bezpečí a má pocit, že se jí vnější svět netýká. Miroslavě Štěpánkové jsem její smutek moc nevěřila (viz výše), a to je chyba, protože právě ona má být tou, která nás svým příběhem (potažmo filmem, který se odehrává právě z Blaženina pohledu) provede. Vše ostatní bylo skvělé, jen ústřední hrdinka na mě zkrátka nefungovala. (28.04.2014)