Pozor, vizita!

Viděl jsem spoustu filmů s Rudolfem Hrušínským, ale v této roli ho mám asi nejradši. V jeho postavě je spousta moudra, optimismu, humoru, ale čeho asi nejvíc, lidskosti. To je to správné slovo, které vystihuje nejen postavu pana Prepsla, ale celý film. Kachyňa byl prostě na filmy plné lidskosti kadet! (07.05.2008)

Příslovečný herecký koncert Rudolfa Hrušínského, jehož postava se silně pábitelskými rozměry je středobodem dalšího vynikajícího filmu Karla Kachyni. Začátkem 80. let už mu zase režim dovolil, stejně jako Rudolfu Hrušínskému, točit i výrazně hlubší věci, vznikla tak řada výborných filmů postavených právě na této osvědčené umělecké spolupráci velkého režiséra a velkého herce. Postava starého Prepsla, symbolizujícího v sobě vnitřní i vnější lidskou svobodu, konfrontovaného s faktem jejího omezení a posléze i její úplné ztráty, je kompilátem životní moudrosti, vitality i vůle po životě a k němu neoddiskutovatelně přináležející svobodě, což se dá díky době natočení filmu interpretovat i víceméně symbolicky. Prepsl se jí nevzdá, i když mu je výměnou za nejistotu a materiální nedostatek nabídnuta, byť represívně, soustavná péče a zázemí, pěkná metafora k ,,materiálně laskavé" době normalizace. Pozor, vizita! coby komorní drama obstálo ve zkoušce časem a i dnes jeho sledování přináší zjevné obohacení, minimálně umně navozenou atmosférou doby počínajících 60. let, kdy bylo ještě normálním územ v nemocnicích kouřit...vůně tabáku tak zvěrohodňuje onen civilizační skok, jaký naše společnost od té doby urazila... (04.12.2010)

U Hrušínského nelze pochybovat o hereckém výkonu před filmem, ani po filmu. V posmutnělé vizitě se Kachyňovi podařilo skloubit drama s jemným humorem v nemocničním prostředí dokonale. "Vy prevíti, vy krkouni nenažraný, vy ksindlové, vy kurvy! Teď jste sem přihasili všichni, když víte, že už ho máte z krku, křupani! Máte ho na svědomí, vyžírkové! Vás by měli zavřít na izolaci! Ty vaše bacily jsou ještě horší! Že se nestydíte, poserové! Vy..." (04.12.2011)

Z Kachyňových filmů je mi Vizita zatím jednoznačně nejbližší. Krásnej, ale nijak kýčovitej film o stárnutí, o lásce k životu, o lásce k lidem kolem sebe... A o tom, jak je důležitý držet si v sobě radost a kousek tý dětský duše po celej život. Ta poslední scéna filmu tohle všechno vystihuje nádherně. (31.07.2015)

Film, který stojí a padá s hereckým výkonem pana Hrušínského, jemuž ostatní jen přicmrndují (ok, Jeníková ještě ukáže kozy a bobra). Jako sonda nejen do života svérázného muže, který je shodou náhod bacilonosičem, ale i životů lidí na klinice, je to však pojato velmi solidně, nebál bych se říct lidsky, s jemně rozehranou psychologií i náznaky sociální kritiky, včetně myšlenek o touze po svobodě. (10.12.2014)