Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (63)

Zíza 

všetky recenzie používateľa

Scéna, která se mi nejvíce líbila a nejvéce ke mně "promluvila", byla tak, kde Courtenay hraje lidem, kteří musejí na transport, a na housle ho doprovází Kemr, to by scéna, kdy mi ukápla slzička a já pochopila, proč Poslední motýl... jinak zbytek filmu byl - sice se tohle označení moc nehotí - poklidný. V Terezíně jsem byla, takže jsem nějaká ta místa i poznávala (snad), vím, jak to tam chodilo, byli jsme o všem informováni. Tohle je pro jen takové dokreslení a to velmi povedené. ()

brooklyn73 

všetky recenzie používateľa

Panu Kachynovi se tento film povedl.Francouzsky herec-filmovy mim je skvely.Velice zdarila mi prisla jevistni scena s Jezibabou,ktera do pece vhani deti,tento okamzik mi utkvel v mysli z detstvi,pusobive vytvoreno. O tom ze nemci v Terezine hrali pri navsteve zastupcu cerveneho krize "divadlo-komedii" ,tak pusobive ze jim bylo skoro skoceno na spek jsem vedel, ale jestli to bylo srovnatelne s filmovym scenarem si tvrdit netroufnu. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Nejsem si tak úplně jistá, proč jednoduše nevznikl film o inscenování dětské opery Brundibár, která se skutečně v Terezíně na jaře 1944 přehrála i pro Mezinárodní červený kříž. Ale pakliže přistoupím na hru s francouzským mimem Antoinem Moreauem a jeho verzí Jeníčka a Mařenky, dále se nenechám odrazit množinou českých herců v nic neříkajících šablonovitých rolích (od Molavcové přes Štekla po Zedníčka)... ale naopak vše nechám vyvrcholit při závěrečné montáži příběhů se šťastným koncem, které se nikdy neodehrály, mohu Posledního motýla akceptovat jako hodnotný příspěvek na téma terezínského ghetta. ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Jak vyprávět krutý příběh bez krutosti , jemně a se srdcem na dlani ? Zeptejte se Karla Kachyni. Poslední motýl je nostalgicky strhující, teda aspoň pro mě byl, dlouho jsem v poslední době zanedbával starší československou tvorbu ( komunistický agitky pro pobavení se nepočítají) a z tohohle filmu na mě dýchla doba dávno minulá. Dokonalost Kachyňova vyprávění mi trochu kazilo "herectví" hlavní dětské představitelky Stelly ( Linda Jablonská) srovnatelné s výkony "novácké dětské superhvězdy" Františka Hrubého a nevýrazné vedlejší postavy, v kterých nezářily české herecké osobnosti. Přes tato drobná a vcelku nepodstatná negativa pálím plný počet a to i kvůli pro mne nejsilnější scéně výměny Stelly při transportu za malého bezejmenného chlapce. ()

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Velmi silný a působivý snímek. Měla jsem za to, že je mnohem staršího data, proto mě udivilo, že je z roku 1990. On si Antoine vlastně za to všechno mohl tak trochu sám, když ty nacisty v tom kabaretu provokoval. Takže to muselo být jedno z druhým. Při sledování filmu si vždycky vzpomenu na skutečné děti z Terezína a na jejich Brundibára. Tam šlo úplně o to samé. Také bych byla raději, kdyby šlo přímo o zfilmování vzniku této dětské opery a jejího hraní. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (4)

  • Filmováno v Paříži. (M.B)
  • Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama