Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Žaneta Fuchsová, Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Naďa Konvalinková, Nina Divíšková, Peter Debnár, Jaroslav Heyduk, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (102)
Rok ´81 je pro mistra Kachyňu rokem nemocničním. Naštěstí se nejednalo o jeho zdraví, nýbrž o prostředí, v němž natočil dva vynikající filmy. Po překrásném vyprávění o panu Prepslovi, které vyobrazuje vnímaní špitálu očima protřelého světoběžníka, tu máme obraz vnímání dětského. Jedna věc oba tyto pohledy spojuje, touha po svobodě. Dětský svět pana Kachyni je vždy velmi kvalitní. Stejně obsazeních hlavních protagonistů. Dvojice Fuchsová - Galatíková a jejich vyvíjející se vztah, je určitě základem kvalitního herectví, které potvrzuje Brodského lidský primář i přísná a nekompromisní Divíšková v roli vrchní sestry. Jemný film s otevřeným koncem, nesoucí jednoznačné stopy po mistrově rukopisu. Bohužel se to nedá říci o Fišerovi, jehož hudbu jsem v tomto snímku prostě neslyšel. ()
Kachyňa za to uměl vzít a dokázal vymalovat poetickou baladu i na studených nemocničních kachličkách. Příběh je smutný a dojemný, přitom se neutápí jen v slzách. Je zde cítit silný režisérův rukopis, který tak krásně zosobňuje prostředí a postavy. Herecký bezchybné a "dědek" Vlastimila Brodského, jen dokazuje, jakým byl mistrem. 80% ()
Mistr Kachyňa tyhle melancholické kousky uměl skvěle. A snad ještě líp vybíral herce. Žaneta je tady vynikající ( snad až na ten smích, co tu někdo zmínil :-) ) a další kongeniálně doplňují sladkobolnou mozaiku. Jasně, je to trochu figurkaření, ale k tomu dětskýmu pohledu to patří. Viděl jsem to po opravdu hodně dlouhý době, ale třeba ze scény na houpačce už mi bylo dopředu ouzko. Tak se to vrylo do dětských závitů... Vlastně si říkám, že dneska už asi nikdo takové filmy nebo tv snímky netočí a je to velká škoda. Tolik citu, lidskosti a přitom bez přehnaného patosu. A pobavil epizodní Ondra Vetchý! :-D ()
Prostě Kachyně, poetický a dojemný film o malé nemocné holce, která nemá nikoho. Skvěle vyprofilované postavy od primáře po vrchní sestru. Vynikající Brodský i rozčilující Divíšková. Ve filmu se objevuje spoustu známých jmen v různých obdobích kariéry. Pobavil štěk Vetchého. Scénář lehce slabým místem, ale i tak se jedná o nadprůměrný český film. ()
Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (3)
- Natáčelo se také v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- V několika záběrech na Hanky (Žaneta Fuchsová) postel je možné na polštáři poznat nápis Bulovka. (VMa)
- Nemocniční budovy jsou budovami v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Panelové domy, před kterými stojí Hanka (Žaneta Fuchsová) s Anežkou (Věra Galatíková), jsou rovněž v této části města Prahy. Mostek, přes který pasáček vede ovce, je u Fojtovic v Krušných horách mezi obcí a hraničním přechodem. (VMa)
Reklama