Počítání oveček

Dítě, které nezná nic než nemocniční pokoj a přitom touží zažívat věci zcela běžné, jako jiné děti. A žena, která sama žádné děti nemá a vlastně už nikoho. Přesně v kachyňovském duchu, skvěle zahrané od všech. Žaneta Fuchsová byla jednou z nejtalentovanějších dětí ve filmovém průmyslu a mezi holkami určitě nejtalentovanější. Věra Galatíková se zase přesně na tyto typy rolí hodí. Skvělý televizní film, který uteče jak voda. (28.12.2020)

Jímavý příběh o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky je dílem, které hladí i škrábe zároveň. Díky Kachyňovi je v něm ale přesně tolik citu a moudrosti, aby příběh malé Hanky nebyl "pouhou" emotivní hříčkou, ale lidsky prostou, upřímnou zpovědí dítěte, jehož jediným domovem je nemocnice. Svět, který je někde venku, ve městě, tam, kam se vracejí ostatní děti, je hradbou, jíž časem pomocí Anežky dobude i Hanka. Vytrvat a být vytrvalý, to je hlavní poselství tohoto neobyčejně zdařilého filmu, jemuž vévodí herecké výkony Žanety Fuchsové, Věry Galatíkové a Vlastimila Brodského. (17.12.2016)

**28** Jednu hvězdičku paní Divíškové a mladičkému Vetchému. Jinak s odpuštěním sračka. Já asi nějak jinak myslím, ale já prostě vyloženě nesnáším tyhlety filmy s dětmi, které jsou protivné, drzé, žárlivé, sobecké, chvílemi až vyloženě odporné a ve finále jsou ještě odměněny. Chápu, holka nemá rodiče a její "domov" je nemocnice, ale nikdo jí tam nic nedělá, všichni jsou na ni jako med a ona tam celý nemocnici skáče po hlavě a drží hladovku, dokud nebude po jejím?? V osmdesátých letech jsem ještě nebyla na světě, ale pořád se mi tlouklo do hlavy, jaké v téhle době byly děti uctivé, vzorné, jaká byla kázeň a bla bla bla... a pak vidím tohle, kde je hlavní hrdinkou takovej odpornej fracek a ještě je to vlastně chudáček? No to si snad ze mě děláte prču. OK, můžu přivřít oči nad tím, že jí personál nemocnice mohl dovolit, aby mu tykala, ale jinak WTF? Holka si chodí po nemocnici, jak ji napadne, drze leze do všech dveří, personálu říká "strejdo" a "teto" a samotnému primáři dokonce "Dědku"??? Celá nemocnice jí neskutečně leze do zadku, Haničko sem, Haničko tam... Fakt se mi nechce věřit tomu, že by holce personál nemocnice jen tak dával dárky, dokonce i peníze, že by na chodbě trsali svatebčani a že by se po nemocnici potloukal údržbář, kterej je denně nalitej jak žok. Holka nemůže jít do kuchyně kvůli infekci, ale primář pak za ní přijde po cestě z rybaření??? Nějak to nedokážu strávit a nezvládám si v hlavě srovnat, co jsem to sakra zase viděla a co by to mělo přinést např. dětskému divákovi... "Chovej se jako debil a vesmír tě odmění"?? Jestli se nemýlím, tak komedie to být neměla. Kdyby to bylo ještě trochu absurdnější jako třeba Slunce, seno, tak se asi směju, ale tady jsem se akorát vytočila do běla. To byl dobrej bizár, tohle! (18.12.2021)

O filmech Karla Kachyni bych mohl v podstatě psát pořád to samé. Všechny jeho filmy spojuje jediné : Lidskost. A vždy výborné představitele rolí, kteří tuto lidskost bravurně zahrají. Zde je to Vlastimil Brodský jako primář " děděk " a Věra Galatíková v roli uklízečky Anežky. A taky Peter Debnár (výborně nadabován Jiřím Zahajským) v roli opraváře objektu nemocnice, který je neustále " v náladě " a jeho pohled na život . Hudba Luboše Fišera opět zahraje na city a nejen hudba. Karel Kachyňa nepotřebuje diváky násilím dojímat, stačí jen tak malinko, když člověk sám soucítí s postavami v jeho filmech. Jeho filmy jsou jedinečné a nenapodobitelné. Tak jako život sám. (17.12.2016)

Kachyňu mám rád, ale tentokráte mne film tolik nevzal, dobrá hudba, režie, celkem i scénář, ale Lucie postrach ulice opět v hlavní roli je už stejná tlačenka 80. let jako malý Holý, ne že by ji to nešlo, ale tak nějak ta role je tím zcela zaškatulkována do jednoho typu holky pořád dokola.Hodnocení: 60 % (14.02.2014)