Miesto pri mori

Lonergan je famózní scenárista. Prokomponovanost té věci, práce s všedností, s úspornými dialogy, s tím, co má ukázat zblízka, co naopak pozorovat z dálky náznakem – mistrovské. Režijně se to trochu potýká s přehnanou obřadností vybraných momentů, kdy si Lonergan najednou vypomáhá tklivým Händelem i zpomalovačkami. Nikdy tomu ale nepodtrhne nohy, v nejlepších momentech je jeho soustředěné a lakonické vedení herců i sledování rutiny odeznívající (a stále přítomné) tragédie nesmírně silné. Místo u moře má možnost sklouzávat neustále k patosu, ale nikdy to neudělá. Působí střídmě navzdory tomu, že za hlavní figurou stojí drama bezmála antické, za nímž můžeme jasně vnímat scenáristickou konstrukci. Jenže Lonergan to ustojí. Mizérii nezneužívá a chemie mezi Affleckem, Hedgesem a vedlejšími postavami je naprosto fyzicky citelná v každém záběru. Film o nesnadném umění truchlit, o neschopnosti přijímat rány a vracet se tam, kde se nedá zapomenout na minulost. Těším se na další zhlédnutí, každopádně od Boyhoodu nejpůsobivější americké indie. (27.01.2017)

Charismatický Affleck je zatížen jakýmsi traumatem, a tak žije odloučeným a možná i trochu podivínským způsobem svůj stereotypní život. Nové situace, do kterých se dostane "proti své vůli" z něj začínají vybrušovat sympatického člověka a tím se celý film stává tak nějak zajímavý a přitažlivý jako ryze lidské drama. Michelle Williams se ve filmu otočí jen na pár minut, ale stojí to za to. Problém mám s oním traumatem hlavní postavy, přijde mi to tak neskutečně absurdní (opravdu tři děti? Nestačilo jedno nebo dvě?), že jsem filmu rázem přestal věřit. Nemohl jsem se za takových podmínek dále "ztotožňovat" s hlavní postavou a něco s ní prožívat... A taky myslím, že závěru chybí adekvátní katarze. 6/10 (13.02.2017)

Ano nebudeme si nalhávat je to typická oscarovka viděno pohledem akedemiků. S pohledu žižkovského pepíka se jedná o poměrně nešťastný nepříliš přehledný způsob vyprávění (např. otec Leeho ? ) na druhou stranu musím přiznat, že mě ten způsob vyprávění přesně seděl do celkové atmosféry filmu. Co mě nesedělo byla houslová hudební vložka, to přesně film posunovalo do kategorie "musím získat nominačku" , ale snímek má i silný scény to ne že ne (policejní stanice ) a Casey mě přsvědčil, že herecky netragédí /scéna - dialogovka se ženou na chodníku/. Byly tam jak emotivní lomcováky, tak trošku natlákovka na pilku. (01.02.2017)

Takže ten mladý Affleck dostane asi Oscara za nič výnimočné. Hrať necitlivého, nekomunikatívneho človeka s kamennou tvárou, na to sa veľmi snažiť nemusel. To už jeho filmový brat Kyle Chandler ukázal viac. Nominácia Michelle Monaghan je ešte väčším výsmechom, tú tam skoro ani nevidieť, len sa raz rozplače. Film je pomalý a jediná citlivá pasáž trvá chvíľu, a to je tak všetko. Flashbacky do minulosti, ktoré mali čo to objasniť, boli sem tam mätúce. Nerozumiem ani koho to mohlo nejak extra baviť, ani koho sa baví pozerať na nejakého samotára, čo sa nevie začleniť do spoločnosti. A k tomu nesympatickému, vôbec som mu nedržal palce. Nijak ma to extra nedojalo, jedine čo za to stálo bola občas hudba. Celkovo úplný priemer. (16.02.2017)

Zachmuřený Casey Affleck nemá moc důvodů k radosti. Sic jeho exmanželka Michelle Williams může do světa vytroubit šťastnou novinu, ani ona by mnoho argumentů nesesbírala. Ani jeho bratr Kyle Chandler nemá na růžích ustláno a ač to jeho synovec Lucas Hedges táhne s dvěma holkami zaráz a hraje v kapele, ani on nemá úsměv od ucha k uchu. Prostě postavy dramatu Kennetha Lonergana nejsou žádní smíšci. Hlavní hrdina si sebou nese obrovské trauma, otevřít se před nikým nechce, leccos raději řeší pěstmi. Od diváka se očekává, že bude pozorný a leccos vyčte mezi řádky, ale zase nějak zásadně nám to Lonergan nekomplikuje. Sebevědomé přepínání ze současnosti do vzpomínek nijak neruší, jen některé vedlejší linie děj lehce ředí. Silné je naopak postupné odkrývání hrdinovy nevraživosti a uzavřenosti a neochoty splnit požadavky ze závěti. Co výsledek vyloženě zdobí, je jeho opravdovost. V dialozích, v hereckých výkonech. Prostě tvůrci vsadili na civilní vyprávění, a proto dostali diváky tam, kde si je přáli mít. Stačí málo, pár pohledů, několik slov a vystihneme vše. Smutné táhlé smyčce na mě lacině nepůsobili, ba naopak. Občasný černý humor fajn, herecky na výbornou. (06.02.2017)