Love Between the Raindrops
Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Romanca o žižkovskom dievčati, dvoch bratoch, stratenom obuvníkovi a nedozretom viniči. Príbeh z pražského Žižkova tridsiatych rokov. V meste sa rozmáha veľkoobuvník Baťa a obuvník Bursík čím menej dokáže konkurovať jeho lacným produktom. Jeho dvaja synovia prežívajú obdobie, ktorému sa vraví dospievanie a každý iným spôsobom. Prvé milostné splanutia a hľadanie si miesta v živote poznamenanom sociálnou neistotou a neskôr okupáciou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (202)
Žížkovské romance jsou režisérovou specialitou. Při sledování každé z nich mám chuť se okamžitě na Žižkov přestěhovat. Kachyňovy filmy, to je oslava života ve své radosti i krutosti, poetika ale většinou vítězí nad realitou. Tady se ovšem happy end nekoná, zůstáváme pevně nohama na zemi, sociální aspekt věci navíc dost podezřele vyčnívá z příběhu. Snad proto, že to dohromady nedrží jako v ostatních rejžových "peckách", dávám jen 80%. ()
Vynikající atmosféra Žižkova 30. let je bezpochyby základem kvalit filmu, jenž vypráví o postupném úpadku jednoho poctivého ševce, prvních (ne)láskách, bratrské podpoře i domnělé nenávisti, ale hlavně výjimečným způsobem zobrazuje prvorepublikovou a následně před okupační společnost, plnou životních nejistot a bizarních figurek z potemnělých šantánů i hospod. Film obsahuje spoustu zajímavých postav, jejichž osudy a role jsou skvěle skloubeny. Osudy hlavních hrdinů si můžeme nakonec jen domýšlet, přičemž tento otevřený závěr byl tou nejlepší možnou variantou. Klasicky precizní režie, scénář, kamera i hudba. Pro mě zcela bezchybné a originální. ()
Podľa môjho názoru režisér a scenárista to nezvládli. Dej bol posúvaný dopredu "násilne" bez kontinuity, čím vznikal rušivý mozaikovitý dojem. Scén s kabaretmi a tancovačkami bolo zbytočne veľa a nudných - zle zahraných. Polystyrénový sneh síce snežil nádherne, ale na rozdiel od reálneho snehu sa odrážal pri dopade od zeme. V podstate najväčším pozitívom bol štandardne dobrý herecký výkon Menšíka. ()
Jeden z nejlepších Kachyňových filmů, trochu neprávem pozapomenutý. Nostalgická romance z předválečného pražského Žižkova. Obuvník Bursík v nezapomenutelném podání Vladimíra Menšíka, romantické i dramatické období dospívání jeho synů, poetické lásky i drsnější rvačky a nezapomenutelným způsobem znázorněná atmosféra předválečného Žižkova. Skvělá kamera i perfektně se hodící hudba Luboše Fišera a výborné herecké výkony jak herců starší generace, tak i těch nastupujících, daly vzniknout tomuto kouzelnému a poetickému dílu, které diváka pohladí po duši i bránici. To nejuctivější BRAVO pane Kachyňa a nejenom Vám... ()
Snímek nabízí sympatického naivu Kajdu, jeho proti proudu bojujícího otce, rozhovory postarších šmíráků, dlouho úsměvnou lásku dvou mladých lidí a hlavně moc příjemnou nostalgickou ATMOSFÉRU (lví podíl na ní má Fišerova hudba), vůbec největší devízu tohoto filmu. Jinak popravdě řečeno, čekal jsem trochu tragičtější vyústění, ale tento závěr se mi nakonec líbil, trochu mi připomněl zlomek pocitů po dočtení Černého obelisku (tedy bez toho náležitého rozloučení). Silné 4*. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (32)
- Tereza Pokorná - Herzová šla na konkurz, ale když viděla kolik je tam uchazeček, tak byla přesvědčená, že nemá šanci. Vytáhla si detektivku a četla si. Když na ní přišla řada, tak se panu režisérovi omluvila, že neumí text a že by něco podobnýho zaimprovizovala a on jí vzal. (cariada)
- Ve filmu se objevují takzvaní „fenďáci“, tedy exekutoři. Slovo má německý původ ze slova „fendt“, tedy bránit. Fenďáci tak brání majetek věřitelů. (sator)
- Oblíbený latinský citát Bursíka (Vladimír Menšík) zní: „Aurea prima sata est aetas, quae vindice nullo, sponte sua, sine lege fidem rectumque colebat.“ Jeden z možných překladů je: „První věk, lidem jenž nastal, byl zlatý. Sám od sebe člověk bez zákonů a soudců si správně a poctivě vedl.“ Jedná se o úvodní větu ke druhé kapitole, která nese název „Čtvero věků“, z první knihy cyklu epických básní s názvem „Metamorphoseon libri“. Autorem je římský básník Publius Ovidius Násó. (sator)
Reklama