Lásky mezi kapkami deště

"Nekuř tak moc, Kanimuro. Máš tuberu, vole." "A co má bejt?" "Měl bys pít víc mlíko." "To nechám na tobě, Kajdo. Ještě předtim než natáhnu haksny, chci si pořádně zabáňat." "A proč bys jako natahoval haksny?" "Všici z naší famílie na to zhebli. Doktor to řikal mámě a vůl si myslel, že ho neslyšim. Tak ať mám každou nedělu na hrobu krabicu vajglů!" ____ Kachyňova sugestivní filmová kronika o tom, že život je bezcitná svině - a kronika osudů je to byť lehce klaustrofobická (což je signifikantní aspekt Kachyňových snímků), tak nezpochybnitelně mistrovská (všeobecně vzatý aspekt též) - o božích hláškách ani nemluvě ["Tak ji radši koukej vohnout, a né abys jí pořád posílal ty tvoje říkanky."] ..... Žižkovský krígl je sice břečka, ale s osudy milfek z této čtvrti jsem plně soucítil - je navíc až záhodno, jaká nadměrná koncentrace hantecu v Práglu vlastně je. Každopádně duo Menšík & Hrušínský mi opět dokázalo, že je nejlepší hereckou elitou našeho národa - a že ňadra tehdy devatenáctileté (!) Terezy Pokorné-Herzové byly jedny z nejhezčích z Československých luhů a hájů. Smekám! ____ "Nechtějte mně namluvit, že támdle Baťa má daně v cajku." "Jooo, o tom já nic nevim. Ale je přece jasný, že ten stát musí bejt taky z něčeho živej. Dyť se taky musí svítit na ulici." "No jasný. Na policajty se musí svítit, na kurvy, a na takovýhle jidášský exekutory, který otravujou celej národ. A pak na tydle tajtrdlikářský gigoly! Bych to tady nejradši podpálil, a měl bych pokoj!" "Prosim vás, támhle Truhlář se oběsil na záchodový rouře, a nic tím nevyřešil." [#46.LFŠ] (16.08.2020)

Ze zlatého fondu naší kinematografie. Hodnotit jakýkoli konkrétní filmařský parametr by bylo jako v Sixtinské kapli kritickým okem zkoumat lícování jednotlivých kamenů, hrbolků štuku a vedení tahů štětce... Tohle není film, to je sám svět... A protože svět není jen procházka růžovou zahradou, tak i tady je všechno - romantická láska, přízemní sex (stejně tak dar od Boha jako ta láska), každodenní bída světa a protloukání se životem ve zlých časech, cokoli povznášející člověka zadarmo a cokoli ubíjející ho za peníze, mrzké, leč tolik potřebné ... Zoufale smutná rvačka bratrů. A hlavně dvě něžné hruštičky tam, kde donedávna byla jen destička ... (20.01.2013)

Keď sa povie československý režisér, tak ako prvý sa mi vybaví meno Karel Kachyňa. A veru sa ani nečudujem. Ďalší výborný snímok, ktorý ma opäť dostal svojim typicky kachyňovským namiešaním láskavého humoru a smutných vecí, to bola paráda. Inak celkom by ma zaujímali ďalšie osudy oboch bratov, ako to vlastne s nimi dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 (08.01.2019)

Pro mě jeden z nezapomenutelných českých filmů. Nádherně vykreselující atmosféru doby a poeticky zachycující dnes již zaniklý svět starého Žižkova, v němž se odehrává nejen první velká hořkosladká láska hodného snílka Kajdy, ale také zoufalý existenční zápas jeho otce, drobného obuvníka Bursíka, který se díky úžasnému výkonu Vladimíra Menšíka dokázal nesmírně intenzívním prožitkem nesmazatelně vrýt do mé filmové paměti. A tak jako jsem kdysi dokonale chápal a dokázal si doslova prožít především to co cítil Kajda, dnes už stejně dokonale dokážu procítit také zoufalství jeho otce. Díky pane Kachyňo, díky za váš krásný smutný humorný i trpký poetický film. A vám páni herci, díky za to jak jste svým postavám dokázali vdechnout život. (11.08.2011)

Vynikající atmosféra Žižkova 30. let je bezpochyby základem kvalit filmu, jenž vypráví o postupném úpadku jednoho poctivého ševce, prvních (ne)láskách, bratrské podpoře i domnělé nenávisti, ale hlavně výjimečným způsobem zobrazuje prvorepublikovou a následně před okupační společnost, plnou životních nejistot a bizarních figurek z potemnělých šantánů i hospod. Film obsahuje spoustu zajímavých postav, jejichž osudy a role jsou skvěle skloubeny. Osudy hlavních hrdinů si můžeme nakonec jen domýšlet, přičemž tento otevřený závěr byl tou nejlepší možnou variantou. Klasicky precizní režie, scénář, kamera i hudba. Pro mě zcela bezchybné a originální. (24.06.2012)