Lásky mezi kapkami deště

Filmy Karla Kachyni mám ráda a osobně ho považuji za jednoho z nejlepších českých režisérů. Ani Lásky mezi kapkami deště mě nezklamaly. Má to krásnou poetickou atmosféru, skvěle to přiblíží dobu, až se do filmu úplně ponoříte. Romantika se střídá s hořkými chvilkami, to vše je protknuto tklivými melodiemi a jako třešnička na dortu jsou výkony tolika významných českých herců a hereček. Nevidím důvod, proč by se tento snímek neměl líbit. (13.05.2012)

Vladimír Menšík skvěle ztvárnil zoufalého živnostníka bojujícího proti obuvnickému gigantovi. On stará škola proti nové době (dravému mládí), která se s nikým nemazlí. Kachyňa to natočil ve svém vypilovaném baladickém tónu. Některé vtipné hlášky mě rozesmáli, ale to k hořkému životu patří. Určitě by filmu prospěla kratší stopáž. 73%. (15.09.2016)

Navzdory tomu, že si Kachyňa čas od času s režimem zadal víc, než je zdrávo a pár titulů v jeho filmografii je poznamenaných politickou angažovaností, patřil až do konce k tomu nejlepšímu, čím československá kinematografie disponovala... A snad právě pro své příležitostné úlitby systému a nesporný talent, který vedl v nejednom případě k festivalovému úspěchu, si mohl dovolit tvořit bez zbytečných kompromisů, se slušným rozpočtem a štábem, který si osobně vybral. Spolu s nepoměrně temnějším společenskokritickým dramatem Ucho řadím Lásky mezi kapkami deště k režisérovým nejlepším filmům, kde jsou přítomny všechny znaky typické pro jeho dílo - špičkové herecké obsazení spolu s pečlivým typovým výběrem herců, poetičnost, výborná kamera a hudba dokreslující retroatmosféru pozdních třicátých let, široká škála podpůrných technických prostředků k navození dojmů, jako je použití filtrů, alegorických symbolů či emotivních prostřihů do šantánu, kde jednotlivá kabaretní čísla vystihují měnící se náladu společnosti. Tohle je vysoká škola režijní práce a drtivá většina filmů polistopadové éry jeho úrovně bohužel nedosahuje. Dokonce i tam, kde to zdánlivě vypadá na filmovou slabinu, jako je obsazení nezkušeného Vaculíka a filmové novicky Terezy Pokorné s jejijch naivním a v přípodě Pokorné dokonce místy lehce toporným hereckým výrazem, přispívá tato volba nakonec k ještě autentičtějšímu filmovému dojmu. Kachyňa skvěle střídá tragické momenty s komickými, romantiku první skutečné hrdinovy lásky s přízemně tělesným přístupem svého bratra v oblasti partnerských vztahů. Celkový dojem: 95 %. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí se spoustou bizarních lidských figurek je možná trochu vyretušovaný, ale tak to přece u vzpomínek na dětství a dospívání má být... (18.07.2010)

Romance, stesk, život a bída ze starého meziválečného Žižkova. Velmi oceňuji atmosféru. Sledujeme osudy rodiny ševce Bursíka (skvělý Vladimír Menšík), která přijíždí do Prahy s velkou nadějí, ale končí bez naděje a rozháráná, když jim život dává jednu ránu za druhou. Začíná smrtí ševcovi ženy Fanky (půvabná Eva Jakoubková), pokračuje útěkem dcery Věry (Zlata Adamovská), která se nechává vydržovat od bohatších mužů, krachem ševce, který nemůže konkurovat Baťovi a který díky němu zahořkne a končí přebráním první lásky jeho synků. Kajda (Lukáš Vaculík a jako malý Michal Dlouhý), je romantik, trochu naivní v normálním životě, poznává svoji lásku Páju (Tereza Pokorná), ale svojí ušlechtilostí si jí nedokáže udržet. To naopak Pepan (Jan Hrušínský a jako malý David Vlček) je hrubšího zrna a neváhá si vzít to, po čem touží a sobecky a neurvale přebírá Páju svému bratrovi, a to jen z důvodu, aby všem ukázal, že je lepší a více okouzlující. Ve své podstatě to není zlý člověk, ale na povrch je to obyčejný frajírek. A tak všichni spíše přežívají v životě, ve kterém cítí spíše ublíženost a rozčarovanost. Další zajímavé role: lékárník (Rudolf Hrušínský) a prostitutka Lily (Žofie Veselá), první dětská láska Kajdy. (15.08.2010)

"Nekuř tak moc, Kanimuro. Máš tuberu, vole." "A co má bejt?" "Měl bys pít víc mlíko." "To nechám na tobě, Kajdo. Ještě předtim než natáhnu haksny, chci si pořádně zabáňat." "A proč bys jako natahoval haksny?" "Všici z naší famílie na to zhebli. Doktor to řikal mámě a vůl si myslel, že ho neslyšim. Tak ať mám každou nedělu na hrobu krabicu vajglů!" ____ Kachyňova sugestivní filmová kronika o tom, že život je bezcitná svině - a kronika osudů je to byť lehce klaustrofobická (což je signifikantní aspekt Kachyňových snímků), tak nezpochybnitelně mistrovská (všeobecně vzatý aspekt též) - o božích hláškách ani nemluvě ["Tak ji radši koukej vohnout, a né abys jí pořád posílal ty tvoje říkanky."] ..... Žižkovský krígl je sice břečka, ale s osudy milfek z této čtvrti jsem plně soucítil - je navíc až záhodno, jaká nadměrná koncentrace hantecu v Práglu vlastně je. Každopádně duo Menšík & Hrušínský mi opět dokázalo, že je nejlepší hereckou elitou našeho národa - a že ňadra tehdy devatenáctileté (!) Terezy Pokorné-Herzové byly jedny z nejhezčích z Československých luhů a hájů. Smekám! ____ "Nechtějte mně namluvit, že támdle Baťa má daně v cajku." "Jooo, o tom já nic nevim. Ale je přece jasný, že ten stát musí bejt taky z něčeho živej. Dyť se taky musí svítit na ulici." "No jasný. Na policajty se musí svítit, na kurvy, a na takovýhle jidášský exekutory, který otravujou celej národ. A pak na tydle tajtrdlikářský gigoly! Bych to tady nejradši podpálil, a měl bych pokoj!" "Prosim vás, támhle Truhlář se oběsil na záchodový rouře, a nic tím nevyřešil." [#46.LFŠ] (16.08.2020)