Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Angelo MichajlovHrajú:
Karel Heřmánek, Jana Šulcová, Ivana Chýlková, Anna Tomsová, Jan Pohan, Ilja Prachař, Bořivoj Navrátil, Zdeněk Hradilák, Ondřej Havelka, Gabriela Wilhelmová (viac)Obsahy(1)
Karel Kachyňa se zahleděl na tragikomické osudy architekta - fotografa Viktora, jemuž se rozpadá po dvaceti letech rodinné zázemí, hledá nové životní zakotvení a navíc naráží na pokrytectví maloměstské honorace, když hodlá veřejně představit odvážné ženské akty. Mladičká cikánská dívka, s níž se náhodně setká, v něm probudí touhu po svobodě a nezávislosti. Režisér natočil kritickou výpověď tak říkajíc v dovolených mezích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (84)
Po pravdě řečeno jsme na to jako mladí koukali jen proto, abychom viděli nahé a polonahé tehdejší mladé české herečky. A vážně si myslím,že ze stejného důvodu to točil i Kachyňa. O příběh zde nejde, ani o umění, možná trochu poetiky, ale hlavně jde o ty nahotinky. ()
Mám ten film rád. Ani nevím proč. Možná je to tím, že je mi taky 40 a spoustě těch kompromisů, co musí hlavní hrdina dělat a které ho serou, docela rozumím. A líbí se mi o to nadšení, když najde něco mimo svou práci, kde se umělecky realizuje. Samozřejmě Dobytek má pravdu, že Vasutova minirole potěší. "nezlobte se, von je někdy trochu guma", to je super. ()
Poněkud odvážnější Kachyňovo vybočení ze směru své tvorby ještě z období "rozvíjejícího se" socialistického společenství, i když už na pokraji uvolnění a následného rozpadu. Nahota je ve filmu pojata spíše z pohledu uměleckého, a možná proto tedy tehdejší cenzurou i tolerována a zařazena do TV vysílání. Snímek kritizoval ve své době neupřímné a pokrytecké chování určitých vrstev ve společnosti v názorech na veřejnou výstavu aktů, a jistě je aktuální do velké míry i dnes. To pokrytectví se však neprojevuje pouze v hodnocení odkrývající nahoty, ale žije s námi stále v různých podobách např. v politice (jistě pane předsedo strany, máte pravdu), zaměstnání (šéfe, dovolte mi švestičky z mé zahrádky) a bude pronásledovat lidskou společnost zřejmě už navěky věků. Bohužel. Právě proto je tento starší snímek velmi aktuální i dnes. Na svou dobu byly svlékací scény mladých hereček opravdu odvážné, a řekl bych, že i do jisté míry zastiňovaly vlastní podtext filmu, tedy kritiku charakteru tehdejší společnosti, která se ostatně vlastně ani dnes nezměnila .... opět musím konstatovat, bohužel. ()
"Tak teď už si aspoň budeš pamatovat, proč ženská nemůže bejt kominíkem.. Protože kominík přináší štěstí !!" ;) ()
Příběh mladého architekta, který v objektivu našel krásu i odvahu k rozhodnutí..... Scénář : Karel Kachyňa a Karel Čabrádek. Kamera : Vladimír Smutný. Hudba : Angelo Michajlov. Hrají : Karel Heřmánek jako Viktor Průcha a Anna Tomsová jako Aranka. ()
Spolupráce Karel Kachyňa- Vladimír Smutný- Karel Heřmánek dopadla výborně, příběh architekta Viktora jsem sledovala s jistým nadhledem, s úsměvem a to podstatné s pochopením.. Jana Šulcová tentokrát jen ve vedlejší roli, ovšem nepřehlédnutelná, její maloměšťácká manželka byla dokonalá, k tomu dvě krásné role - Ilja Prachař a Petr Pelzer, oba výteční.. ()
Hodně dobře napsné a některé vedlejší postavy jsou luxusně zahrané.. Ale Chýlková s Tomsovou mě nechávají zcela chladným (ať se svlíkají jak chcou) a scény fotografování na mě působily spíše křečovitě než poeticky.... ()
Taková etuda na staré téma "mít nebo být", zde je to ještě spojeno s krizí středního věku (takže výchozí situace jako v Americké kráse). Na tomto snímku je krásně vidět, že Velký Listopad nebyl až takový předěl, že nynější marast je jen vybujenější marast tehdejší, že Normalizace byla dokončena až nyní. Na svou dobu celkem odvážný film (nejen kvůli nahým scénám) s velice slušnými hereckými výkony a samozřejmě, vzhledem k době vzniku, relativně optimistickým koncem. Hezké fotografie Petra Hojdy. ()
Na svou dobu poměrně odvážný počin Karla Kachyni. Nahota se zde objevuje jen za uměleckým účelem, proto byl možná v tehdejší televizi tolerován. Na scénáři s Kachyňou spolupracoval Karel Čabrádek. Annu Tomsovou nadabovala Taťjána Medvecká. Film vypráví příběh mladého architekta, který se vrátil ke své oblíbené činnosti, k fotografování. Ve svém objektivu našel krásu a odvahu k rozhodnutí. Ovšem, na konci si vezme ze všeho ponaučení a vrátí se k rodině. ()
Nedávno jsem film znovu viděla a musela jsem ubrat hvězdičku. Ve své době to byl tahák, ale bohužel pro mě, nějak to vyčpělo. ()
Maloměšťáctví, krize středního věku a pozdní reálný socialismus - to je mi kombinace. Nevidím, neslyším, ztratil jsem paměť... ()
Rudí hlavouni tehdá chtěli satiru. Rozumí se - "konstruktivní". Což je jiný výraz pro sračku. Nuž, Kachyňa se jí dopustil. ()
Profesnich foto filmu je malo a tento je nad miru povedeny - krize stredniho veku na krku.... ()
Někdo tento film považuje za vrcholné Kachyňovo dílo, někdo naopak. U mě je tento film někde uprostřed. Karel Heřmánek je jako vždy vynikající, některé herečky (nahé) opravdu krásné, nicméně nějak to u mě jako celek nefunguje. Budu se muset podívat znovu a pořádně, protože Kachyňovo dílo mám rád. Tak třeba si najdu cestu i k tomuto filmu. ()
Vazeni normalizacni sudruhovia, moralne autority, klobaskovi inzinieri, nasrane militantne feministky, militantni katolici, mentalni invalidi, lokalne nazorove autority, uspesni -i menej uspesni - absolventi VUML, samozvani psychologovia, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, pravidelni - i menej pravidelni citatelia Leninovych Aprilovych Tez a neuspesni aspiranti na titul zasluzileho umelca, budem vam oponovat. Je mi naprosto jasne, ze by ste tento normalizacny film zadupali najradsej do zeme, lebo stale sa stretavam tuna s pristupom, co je normalizacne, je automaticky spatne. To si ja rozhodne nemyslim. Ci uz ide o normalizacne socialne istoty, pracu, byvanie, alebo hoci aj o tento Kachynov film. Film pojednava o nahych samiciach, a v ramci moralnych hodnot vtedajsej spolocnosti, pevne zviazanej normalizaciou, je to uspesna kriticka vypoved o castom pokrytectve najma malomestskeho prostredia. Z hercov je snad najznamejsi Ilja Prachar /Spalovac Mrvol, Kladivo na Carodejnice/, ale za zmienku stoja aj herecke vykony ostatnych : pani Chylkova, Gabriela Wilhelmova atd. Sice tento film nema na Menzelovu Vesnicko ma Strediskova, ale bavil som sa, a to tak, ze velmi. 77 % ()
Dobré světlo. Nejde o kdovíjak dokonalý film, přesto na mě mělo poměrně zásadní vliv. Má svou osobnost. ()
Oslava Kachyňových šedesátin tradičním zájmem o děvčátka. Kamerou Vl.Smutného někdy až příliš snaživě podporovaná živost vyprávění usiluje o překonání ne vždy zcela 100% herectví. 4* především za spíše obecně než jedinečně výstižné ztvárnění dramatu i radostí tvoření v atmosféře maloměsta tehdejších časů, přestože někdejší naléhavost sdělení do značné míry vymizela a ♫ hudba působí až nepatřičným dojmem.Šulcová, Aranka a Hartlova vedlejší role. ()
Povedený film i po letech a Heřmánek by měl dostávat více rolí-umí. ()
"Co pak je krása hřích?" Klobouk dolů před Kachyňou režií a možná ještě víc před kamerou Vladimíra Smutného. Té nahoty je sice v tomto snímku na můj vkus asi víc, než by bylo nutno, a občas už na mě působila až poněkud fádně. Z uměleckého hlediska je ten film konfrontující životní ideály muže v období krize středního věku s pokryteckou morálkou společnosti víc než zdařilý. Karla Heřmánka moc nemusím, takže z hereckého hlediska mě ten film zas tolik neoslovil, ale mám pocit, že ve svém původním tříhvězdičkovém hodnocení jsem se držel přeci jen až moc u zdi. Když k té umělecké kameře přidám typicky hravou hudbu Angelo Michajlova, myslím, že bude fér jednu hvězdičku přidat. ()
Kachyňa mě prostě bere a i tento film má, stejně jako ostatní Kachyňovy filmy, své kouzlo a poetiku. ()