Bezúhonný vrah

Film nám předkládá příběh recidivisty a mafiána Giorgia Pellegriniho, jež se po letech vrací ze Střední Ameriky, kde se ukrýval před zákonem, do rodné Itálie, aby se usadil a stal se "úctyhodným" občanem. Jenže starého psa novým kouskům nenaučíš.......Není to špatné, ale ve své podstatě takové obyčejné, snadno zaměnitelné krimi, které si budu pamatovat jen díky účasti Michela Placida, což asi vzhledem k naturelu režiséra Soaviho zas až tak úplně neodpovídá jeho ambicím. (29.04.2012)

Shakeus to vystihl. Úplně špatné to není, není to ale dobré a vlastně proč se na to koukat. žádné poselství to nenese, jen popis situace jednoho zkurveného hajzla, který se ničeho neštítí. Pak popis situace druhého zkurveného hajzla, který je ještě zkurvenější než ten hajzl první. K čemu takový film? Hajzlů mám kolem sebe habaděj, zatím nikoho nezabili, ne proto, že jsou to menší hajzlové ale proto, že jsou zbabělí. (15.12.2011)

Najprv som chcel dať 4* ale potom som si uvedomil, že by to asi nebolo fér voči ďalším kúskom, ktoré si to zaslúžia oprávnene. Príbeh je celkom zaujímavý a ťažko predvídateľný. Herecky aj režijne dobre zvládnutý, no má jednu veľkú slabinu: väčšina divákov pravdepodobne nebude schopná sa vžiť do role hlavného hrdinu pretože tomu grázlovi naozaj nie je nič sväté a obdivovať jeho životný príbeh by som skôr považoval za choré a nepochopiteľné. (08.09.2012)

Film se poťouchle trefuje do existence zákona o rehabilitaci odsouzených zločinců a prozkoumává velmi svéráznou, ale očividně funkční cestu, kterou si ústřední postava - ultralevicový terorista - volí k napravení své občanské pověsti a najít lásku. Jeden ze stylově nejvýraznějších italských režisérů i v tomto snímku využívá svůj talent pro nápaditou kameru a pestrost záběrů, které tomuto zábavnému cynickému krimi příběhu dodávají šťávu. Příjemným pobavením je badass Michele Placido. (27.04.2024)

Od Mafie jsem nečekala prakticky nic, možná něco jako tradičního prostě s "rodinou" a tak, ale ten název samotný "Mafie" trošku klame. Hlavní hrdina filmu, Giorgio, není žádný Tony Montana a není to ani žádný Jacques Mesrine a vůbec není to nikdo podstatný, za to je ale vyčůranej jak díra do sněhu, jenže stejně vyčůranej je i policejní komisař Anedda, který ho donutí aby mu Giorgio dělal informátora. To je tak v kostce začátek filmu, protože první půlhodina je zmateně táhlá a bezcílná, i když semtam rozjíždí nějaké klasické gangsterské motivy, ale nikdy je nedotáhne do konce, takže se film opravdu stává pořádným filmem až někdy od 35. minuty což zrovna na zábavě nepřidá. A od té 35. minuty to má zase dvě rozdílné poloviny :). Ta první je napínavá a ta druhá je taková podivně padlá na hlavu. Vůbec celá hlavní postava je takovej prostě šmejd a na tom stojí všechny tři třetiny filmu. Giorgio prostě není sympaťák, i když se tak může tvářit a nedovedu si představit kdo by s ním na konci filmu ještě mohl sympatizovat nebo jako vůbec mít pochopení pro jeho motivy. Ne že by byly nějak děsně tajemné, na to Giorgio zas tak chytrej není, ale prostě celé jeho chování je odsouzeníhodné a poslední scéna je jak cynicky černohumorná facka všem slušným lidem :), ale na druhou stranu to bohužel není nic odtrženého od té opravdové reality. Každopádně první třetina mimózní, druhá napínavá a třetí s nějakou závěrečnou myšlenkou ale jinak docela nuda. Prostě neucelené a tak nějak bezcílné a pokud chtěl autor divákům sdělit jen to co jim pověděl tou poslední scénou, tak to šlo udělat i líp. (21.02.2011)