Ostrov děsu

Zaháľkové ničnerobenie a pofajčievanie skupinky ľudí na ostrove sa postupne mení na odkladanie niektorých z nich v igelitových vreciach do chladiaceho boxu s hovädzími polkami, jahňacinou a ovocím. Tak ako aktéri týchto presunov vyvaľovali na seba oči v slastnom ničnerobení, či hrách pudov, tak vyvaľujú oči i po smrti. Na kratochvíle protipohľadov, polihovania, pobiehania pri mori a popíjania však vzrastajúci objem ľudského mäsa v mrazáku žiadny podstatnejší vplyv nemá. A tak sa v objatí dekadentného ničnerobenia, pastelových farieb, priznaného humoru a odťažitého elektropopu talianskeho strihu slastne, bez nejakých skutočne nervydrásajúcich scén dostaneme k záveru, ktorý ma napadol už pri úvodnej scéne s hojdačkou. Vďaka tomu celkové hodnotenie znižujem, no zátišia mŕtvol s jablkami, hroznom a citrusmi, či cinkanie sklenených guličiek valiacich sa dole schodmi do bazéna ostanú zapísané v osobnej kinematografickej pamäti. (06.05.2012)

Pozitiva: Asi první film, který byl natočený o skupince izolovaných lidí (tentokrát na ostrově), z nichž je někdo vrah. Několik opravdu vychytaných scén - seance s představením hlavních protagonistů na začátku filmu, skleněné koule na schodech, všechny scény z mrazáku (hlavně ke konci). Jeden dějový zvrat, který vehementně zvýšil napětí (abych nespoileroval, je to ten s flashbackem a víc neprozradím). Negativa: Hlavně ze začátku to režisér nevychytal se střídáním dne a noci, což je ale častý problém hlavně u méně zkušených tvůrců, kterým ovšem Bava v době natáčení tohoto film už dávno nebyl. Ale co mně hlavně vadí je závěrečná pointa, která je jaksi vycucaná násilně z prstu. (14.12.2005)

Na ceste niekde medzi novovlnovou pocitovkou ako Zväčšenina a plnohodnotným giallom. V žiadnom prípade nejde o horor, ale o štýlové krimi, ktoré spolieha na krásne ženy, elegantné letné šaty a spodné prádlo a modernú luxusnú vilu na horúcom opustenom ostrove. Bavov cit pre vizuál tu pravdaže je, ale na rozdiel od jeho vrcholných diel nevystupuje z dobového priemeru. Odhliadnuc od toho zápletka je nezaujímavá a napätie tu nie je žiadne. Edwige Fenech je nádherná a skoro mi srdce zovrelo, keď to vyzeralo, že umrie hneď v prvej scéne. Chvalabohu to bol len falošný poplach. (24.11.2020)

Děs, tedy filmařský. Nudná a nezáživná variace na Deset malých černoušků, kde se víceméně stále chodí na procházky po ostrově, asexuálně flirtuje a vraždí mimo zájem kamery. Nálezy naaranžovaných mrtvol a jejich skladování v chlaďáku společně s hovězí čtvrtí (kde se tam vlastně vzala?) je vlastně tím nejzajímavějším, plus tedy až surrealistická scéna s námořníky, kterou jsem do teď plně nepochopil.  Že ale tohle někdy napíšu o filmu s mou femme fatale Edwige Fenech od Bavy, to bych si nikdy nepomyslel.  Bavovy tvůrčí schopnosti si zřejmě na tomhle ostrově  ale vybraly dovolenou.  Co naplat, i mistr se tesař jednou utne. (16.09.2022)

A toto bylo co jako? K odpadu chybí jen malinko. A nezachrání to ani Edwige Fenech, která své vnady tentokrát nechává komplet zahaleny. Scénář je naprosto tupej, finále naprosto směšné! Celý mě to připadalo jako totálně zhulená diletanština, hrající si na kdovíjaké umění. Mordy absolutně o ničem, vrchol byla střelba z pistole jako z nějakého zetkového akčňáku. Stop! Tohle byla snůška nesmyslných scén a ubohých pokusů navodit nějaký obstojný dialog a atmosféru vůbec. Nevěřil bych, že tohle natočil můj oblíbený filmový mág Mario Bava. Asi byl pod vlivem nějakých drog, nedovedu si to jinak představit, tohle je pro mě jeho nejslabší film, na který velice rád rychle zapomenu. Jediné, co stojí za zmínku a za tu jednu hvězdu je mražák, při jehož každém dalším doplnění hraje úžasná kolovrátková hudba. Jinak není opravdu o co státi a zbytečno jest časem mrhati. (14.07.2022)