O moravské zemi

Radoslav Brzobohatý zde předvedl jak režim uměl přinutit točit normalizační šílenosti i tak skvělé herce jakým byl on sám. Nejlepší sedlák ve vsi, nejlepší hospodář a náhle kolektivizace a zakládání družstev. Pochopitelně byl proti - což mu dal režim drsně najevo. Musel s děvčicema ve sklepě ořezávat brambory. On ale věděl, že za ním přijdou a také přišli. A místo traktoristy nabídli ! To bylo radosti. Nakonec to není v družstvu tak špatné! A stoupá výš a výš už je ve vedení družstva. Je schopný, šmelinu nesnáší, kradení z veřejného také ne a traktory na večer musí být v garáži, nafta také něco stojí tak jaképak melouchy! ---- Z filmu na diváka sice hezky dýchne kouzlo Moravy, to je ale tak všechno. Tomuhle by snad nevěřilo ani malé děcko ! Aby se hrdý sedlák takhle proměnil... navíc ta lůza u vesla by s ním ve skutečnosti šeredněji zatočila. Vždy ten největší a nejlepší sedlák ze vsi to schytal nejvíce. Dávám za dvě taneční otočky na festivalu ve Strážnici. * * (28.05.2018)

Nejen do hlavní role byl obsazen Moravák, takže zcela výjimečně se nejedná o pražskou představu o moravském nářečí, ale skutečně o moravštinu. Ve filmu je možná zbytečně mnoho folklóru, ztrácí kvůli těmto intermezzům tempo. Jinak by to bylo značně působivé drama z vesnice, která si prošla rozoráním mezí a následným budováním JZD. Film není tezovitý, nedělá z družstevníků ty správné a ze samostatně hospodařících sedláků zlé kulaky. Snaží se o objektivní pohled, což je vzhledem k době vzniku naprosto unikátní. Vůbec mi není jasné, jak snímek o křivdě páchané na sedlákovi ze strany družstevníků mohl uniknout bystrému oku cenzora, dokonce byl vnímán jako Brzobohatého jistá forma vykoupení za Všechny dobré rodáky. Vnímám oba filmy jako obdobně kritické. Jasný je otevřeně negativističtější, ale jinak je mezi oběma snímky značná paralela. (12.11.2020)

Pět hvězdiček už jen za ty folklorní vsuvky, písničky a pro mě DOSTI !!!! známé lokace, kde se film natáčel. Místní celkové hodnocení mě nechává klidným, protože co taky člověk může čekat od panelákových, měšťáckých lidiček z čech, jenž nikdy nepoznali jaké to je na sobě mět KUNOVSKÝ KROJ. Na politickou stránku filmu kašlu a kdyby to teda někoho zajímalo tak věci zobrazené v tomto filmu docela věrně napodobují onu těžkou dobu a zato já rozhodně nebudu ubírat hodnocení. (29.12.2011)

Obludná parafráze Všech dobrých rodáků, nepochopitelně posvěcená dokonce Radoslavem Brzobohatým. Kachlík zde vedle ideově protichůdného předobrazu znásilňuje i vše, co zakládá a utváří moravské universum (od jazyka přes folklór, tradice i charakter), nivelizuje a poskvrňuje je. Zdánlivá revize kolektivizace padesátých let zde není ničím jiným než popliváním selského stavu, protože jediný čestný, pracovitý a se zemí spjatý sedlák je dělnického původu, a ostatní jsou bezectní nebo schránčliví. Heroismus práce a vztahu ke krajině ztvárnil Brzobohatý jistě věrohodně, ale jeho postava tak podstatně vychýlila skutečnost k obrazu požadovanému demagogickými normalisty. (10.12.2016)

Obsah podle oficiálního distributora je poněkud zcestný a ve filmu vidí pouze politickou část. Jenže o tom film zas tolik není. Jasně, ten konec...ale pochybuju, že by to jinak tehdy schválili a mohlo se to vůbec vysílat. Oni totiž komunisti v tomto filmu nemají zrovna moc dobrý obraz. Největší agitátor končí jako řidič, násilná kolektivizace vlastně nemá úspěch, varování, že děti nebudou moc na studia (reálné, až z toho mrazí). Zlom přichází až v 60. letech, což opět odpovídá realitě doby. Takže podle mě byl natočen film celkem slušně zobrazující prostředí a obyvatele vesnic na konci 50. let a začátku 60. let. Doporučuji film shlédnout všem, kteří jsou schopni pohledu do vlastních řad a znají trochu historii. Na výše zmíněný oficiální obsah nedejte a udělejte si radši názor sami. Zrcadlo typických českých a moravských povah je zde nastaveno a vyleštěno do plné krásy natolik, že ho dodnes nebylo potřeba přeleštit. Což je ovšem smutné. (07.11.2015)