Réžia:
Pavel JuráčekScenár:
Pavel JuráčekKamera:
Ivan ŠlapetaHrajú:
Pavel Landovský, Ivan Vyskočil, Hana Růžičková, Otto Šimánek, Helena Růžičková, Václav Havel, Vítězslav Černý, Jaromír Hanzlík, Ladislav Jakim, Jan Kotva (viac)Obsahy(1)
Povídkový diptych z prostředí základní vojenské služby, konfrontující se smyslem pro absurditu všednodennosti, sny a touhy sotva dospělých mladých mužů s realitou socialistické armády. Film, který byl doma vítán jako antimilitaristický, zatímco západní levice jej kritizovala za oslavu vojenství. (BUD-SFIS)
Recenzie (62)
Kdyby se z první povídky vystříhaly všechny záběry, kde Landovský s Vyskočilem jenom tak někde posedávaj a zarytě mlčej, tak z toho zbyde materiál tak na 5 minut. Málem jsem u toho usnul. Nakonec se spolu nějak začnou bavit, ale celkově je to úplně o hovně. Druhá povídka je o něco lepší. Tam se dokonce i odehrává nějakej příběh a má to i nějakou pointu, ale taky se nejedná o nic, co bych musel vidět znovu. První povídka je tak za 1 hvězdu, druhá s bídou za 3. Suma sumárum 2 hvězdy. ()
Juráčkovi dávám pět za všechno, ale nejen kvůli tomu, že to točil geniální Juráček, ale prostě proto, že tohle dvoupovídkový nic je podle mě věrohodným vystižením absurdity a marastu vojenské služby a pocitů, které z níJuráček měl. Smysl tohoto filmu byl ukázat a vsugerovat prožitý pocit zbytečnosti a absurdnosti, což se povedlo dokonale a ačkoli žijeme na stejný planetě, každý vnímáme věci rozdílně a často protikladně. ()
Správně autentický filmík... K malé roli bez jemného pacienta přišel Václav Havel tak, že Landovský přišel za režisérem Juráčkem a řekl mu " Vašek nemá na prachy, nedal bys mu nějakou roli, aby bylo na pivo ?" A režisér dal. ()
Zcela průměrný povídkový film. Nebudu hodnotit přehnaně dobře jen kvůli tomu, že jeho autorem je jedna z výrazných postav tzv. České nové vlny a že v povídce první má štěk v té době ještě roztomile mladý budoucí prezident Václav Havel. Suma sumárum: Každý mladý muž sice myslí jen na ženy, dá se o tom točit ale i výrazně zábavněji... ()
"Když na mě je to strašně vidět." "Co je na vás vidět?" " Já ještě nemám přísahu, soudruhu svobodníku. To ještě nesmím mezi lidi." Pokud se při titulní písni samy od sebe postavíte do pozoru a ve tváři se objeví hrdost a mužné odhodlání, ručka se natáhne směrem k ovladači a palec pututje na tlačítko OFF, vyčkejte až se mihne v titulcích jméno scénáristy a režiséra celého spektáklu. Pavel Juráček neměl moc příležitostí k vlastní tvorbě, ale těch pár snímků, které natočil si pozornost určitě zaslouží. Zatímco první povídka se nese v poklidném tempu a vypraví spíš kamerou, druhá je celá vystěvěna na absurdních situacích a úžasných hláškách. Co slovo to perla. Děti za okny, záběry jedoucích tanků, rozlité mléko, kytky ve váze... "Jak vyúčtuju starýho koně?" "Rána z děla stojí víc." Zajímavé komentáře: Šandík, Madadajo, Erw Zcela mimo mísu: mortak, YURAyura, Karlos80 ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (7)
- Jako hlavní motivace k napsání filmu vedla režiséra Pavla Juráčka touha dostat se z kasáren, protože v té době sloužil vojenskou prezenční službu. (sator)
- Ve filmu zazní tyto písně: „Kdepak leží jistej klíč“, „Jó, holka, vojna, to není žádný med“, „Zastavte čas“ a „Směr Praha“. (sator)
- Původním kameramanem filmu měl být Jiří Vojta, který však velkou řadu scén přeexponoval, jelikož byl zvyklý pracovat pouze s barevným Orwo materiálem, zatímco Juráček si přál natáčet film černobíle kvůli zvýšenému pocitu autenticity. Výsledkem tohoto incidentu usedl za kameru Ivan Šlapeta, který panu Vojtovi dělal švenka a který tak získal svojí první příležitost natočit film z pozice kameramana. zdroj: (Zdroj: Rozhovor s Luďkem Nešlehou a Juráčkovy deníky) (sakuL_)
Reklama