The Slayer

,,Je to obklopené vodou!" ,,To je většina ostrovů..." Mysteriozní a horrorové filmy 80.let mám rád, tentokrát jsem ale trochu na rozpacích. Nejvíce se mi líbil začátek a pak konec. Jasně, snímek se snaží sázet především na atmosféru, k čemuž napomáhájí vynikající hudba a podivný fakt, že každou noc se přižene bouře. Ta je mimochodem parádní. Jenže zdlouhavé hledání Davida začíná po chvíli nudit, až scéna v rozpadajícím se divadle příběh opět rozeběhne. Nu a komu není rady, tomu není pomoci (já vám to říkala, abyste nechodili ven...) - tož dočkáme se dalšího vraždění. Celkově poněkud nevyvážený snímek, který nechává až do konce diváka na pochybách, zda zabijákem je Freddy, anebo šílený vrah. (10.05.2012)

Prostředím a počasím atmosférický slasher, s dobře vybranou i hrající Sarah Kendall v hlavní roli. Bát se u něj zrovna nebudete, ale identita vraha je dobře utajená, mordy uspokojí slušným provedením a finále správným vygradováním. Akorát škoda, že je nedostatečně vysvětlené. Když tedy nepočítáme ten uměle našroubovaný dovětek. Musíme se spokojit s nejednoznačností propojení snů hlavní postavy s událostmi ve filmu. (08.02.2024)

Od The Slayer určitě nelze očekávat klasický slasher, přestože se do této větve zařezává. Ve skutečnosti se mnohem víc spoléhá na atmosféru a postavy, než na způsoby vražd a konečné číslo bodycountu. Pokud ale patříte mezi milovníky bezútěšné atmosféry, ve které malá skupinka zjišťuje, že mají pořádný problém, určitě si přijdete na své. Já osobně preferuji přímočařejší přístup, kde se víc koná než kecá, ale je to bez problémů stravitelné. (06.12.2013)

Nečekaně příjemná vyvražďovačka, která spíš než na vysoký bodycount spoléhá na plíživou a tajemnou atmosféru, což je jistě jenom dobře. Neznámé nebezpečí na ostrově, noční můry hlavní hrdinky, silná bouřka a do toho ztenčující se hrstka přátel. Nejlepších je posledních dvacet minut, kde napětí nebezpečně bublá a konec vás spolehlivě uzemní. The Slayer neobsahuje ani špetku humoru, místy se zarytému fandovi musí zákonitě vybavit klasika jako Antropophagus nebo Vrah Rosemary. Komu se líbí tyhle slashery a například ještě Unhinged z téhož roku, bez obav se může vrhnout i na tenhle polozapomenutý kousek. Klidně bych napařil i tu čtvrtou hvězdu, ale v takovym případě by film nesměl obsahovat tu nudnou vatu mezi jednotlivými vraždami, kde se často a sáhodlouze jenom kecá. (27.04.2011)

Škoda, přeškoda. Tady bylo zaděláno na perfektní vyvražďovačku. Ale tvůrci mají nohu z plynu pryč, a film se vleče, že už to pomaleji ani nejde. Je to fakt škoda, protože lokace jsou pěkný a atmosférický, když už dojde na mordy, tak jsou pamětihodné, a občas i ta atmosféra vykoukne. Ale pak je to zabitý desetiminutovým stěhováním nábytku, nebo příliš zdlouhavým chozením a hledáním něčeho / někoho. (09.10.2017)