The Brain from Planet Arous

Snaha béčkových producentov zameraných v 50. rokoch minulého storočia na rôzne sci-fi šlágre, nemala konca kraja. Chŕliac, ako na bežiacom páse ,,hity,, ktoré snáď ani možno nikto nevidel, vôbec nehľadeli na to, či to čo produkujú, má aspoň nejakú tú dôstojnosť. Vidina peňazí a dopyt, boli jednoznačnými aspektami ich zmýšľania. Tento blábol, ktorý tu práve komentujem, je jeden z klasických príkladov toho, ako sa pri myšlienke na rýchly zisk zamlžujú MOZGY. (03.02.2015)

Plakátové.info: FANTASTICKÝ! HRůZOSTRAŠNÝ! NEUVĚŘITELNÝ MIMOZEMSKÝ MOZEK VPADNE DO LIDSKÉHO TĚLA SE SVOJÍ HNUSNOU NIČIVOU SILOU!!! ____ Nathan Juran byl rozporuplným tvůrcem. Když chtěl, uměl být šikula, což dokazuje jeho spolupráce s trikovým géniem Rayem Harryhausenem, s nímž natočil několik trikově a produkčně zdatných snímků. Na druhé straně, když dostal úkol na zakázku, moc to neprožíval a sekal to jak Baťa cvičky. Patří mezi ně i tenhle kousek, na kterém je krásně vidět, jak chyběly peníze. Juran si vystačil s jedním barákem, jeskyní v Bronson kaňonu u Los Angeles (kde se točila celá řada nízkorozpočtových filmů, včetně legendárního ROBOT MONSTER) a jednou místností, kde se odehrávají veškeré „hrozby lidstvu“. Scenář je odpovídající naturelu žánru dané doby – hlavního hrdinu, atomového vědce, napadne „zlý“ mimozemšťan v podobě vznášejícího se mozku (průhledné přední projekce) se svítícími kukadly, mentální kontrolou ho posedne, udělá z něho sexuálně agresivního „hrubiána“ s touhou po moci a ovládnutí celého vesmíru (hehe) a zničí dvě dopravní letadla a vyvolá atomový výbuch (notoricky známé nastříhané záběry z atomového pokusu, použité v mnoha filmech té doby). Na druhé straně, „hodný“ mimozemšťan, rovněž létající mozek, se kolegu za pomocí vědcovy milé snaží zastavit v jeho mocichtivém plánu. Posuzovat to optikou dnešní doby nelze, jinak by si z té naivity a lehké stupidity musel vyrvat zbytky vlasů, ta hodina se dá přežít celkem ve zdraví, i díky charismatickému herectví tehdejší hvězdy béčkových filmů Johna Agara a skutečnosti, že Juran téměř zcela upustil od nadužívání do očí bijících zadních projekcí. Je to taková neurážející blbina, která přesně zapadá do tehdejší doby. (14.09.2013)

Nezábavná a poměrně odfláknutá levná blbina. Je sice příjemný opět vidět jeskyni, před kterou RO-MAN vyhladil skoro celé lidstvo, ale vedle nezajímavého a vlekoucího se příběhu je to trošku málo. Kapitolou samou pro sebe je levitující mozek (vinou ne právě technicky zmáknutých triků průsvitný i tam, kde by určitě být průsvitný neměl) s očima, co si povídá s lidmi, a když posedne člověka, mimo jiné z něj udělá agresivního nadržence. Že se hodně podobá Burtonovým mimozemšťanům z Mars útočí, raději nekomentuju, stejně jako finální "zúčtování s ním". Rada pro všechny: když vás obtěžuje létající mimozemský mozek, prostě na něj vezměte sekeru. Jak prosté. Jen nevím, proč to hrdinům trvalo 70 minut. (29.04.2014)

Strašné, blbé, urážející a při tom celkem sranda. Ono sledovat levitující mozek s očima je celkem něco. Tenhle film je blbej ať už příběhem nebo loutkou mozku. Ale po dobu sledování filmu na mě dýchla atmosféra a celkové uspokojení že sleduju celkem zábavné béčko s Agarem. Film nemá moc cenu sledovat pokud si nevychutnáváte špatné efekty nebo srandovně poletující mozek který napadne ženskou. (28.11.2013)

Režisér Juran patřil mezi nadprůměrné tvůrce laciného sci-fi šmejdu 50. a 60. let (a šmejdu, kde ona science dostává těžce na pozadí). Zpravidla zoufalé triky – jeho specialita je zhola nezvládnutá technika zadní projekce, vychází mu totiž průsvitná a je pod ní vidět původní plocha. Nicméně v tomto stejně jako v dalších příbězích (třeba Attack of 50 feet woman) dokáže vyprávět celkem obstojně a zábavně i nablblou zápletku, a vést herce k příjemným výkonům. Chvílemi mě to příšerně štvalo a vyvolávalo akutní touhu po dodívání zítra, chvílemi hodně bavilo, a nakonec hodinka deset utekla velmi rychle. P.S. tomu obsahu moc nevěřte, to je jako když napíšu, že Vesničko má středisková byla o dvou zemědělcích, co vždycky museli srovnat ráno krok. (30.05.2012)