Hra na plač

Podivný film a to hned z několika důvodů. První polovička(možná spíše třetina) se odvíjí v duchu filmů, v kterých IRA unese někoho a žádá za něj někoho. Vyvine se z toho přátelství dvou muž, z čehož jeden má brzy zemřít. Druhá část je o snaze věznitele odcestovat do Londýna a poznat tu ženu, o které tolik básnil muž, který strávil své poslední okamžiky s ním.Vše je tu jinak než vypadá a celé je to, na můj vkus, příliš naplánované a čitelné. Jak si tak všímám, mnoho lidí zde bylo překvapeno jedním zásadním zvratem, který mě však byl od první chvíle jasný(asi záleží na vnímavosti). Bez této "třešničky na dortu" není Hra na pláč ničím výjimečným. Neil Jordna je zvláštní režisér, od kterého divák někdy neví co čekat a to trochu sráží jeho nepopiratelnou kvalitu (v některých filmech to nelze popřít, viz. např. Interview s upírem). Hra na pláč není filmem pro každého, své diváky si rozhodně najde, ale 89% na čsfd neodpovídá skutečným kvalitám tohoto snímku. (04.12.2007)

Pro mé hodnocení je klíčová postava Dil, respektive výkon Jaye Davidsona. Kdo má pro tohoto herce, v němž se talent a charisma spojily v přímo vražedné kombinaci, slabost, nemůže hodnotit nízko. Bez něj bych film možná hodila i do odpadu:) Zápletka naprosto šílená (ten, kdo jí vymyslel, si zasloužil buď Oscara nebo Bohnice), ale funguje, aspoň na mě jo. Její originalita a kouzlo (kterému hodně pomáhá i melancholická hudba Anne Dudley) jsou důvodem, proč zhlédnout tento zvláštně přitažlivý film. (25.11.2011)

Ne, ze by me film zklamal, ale cekal jsem drobatko vic. Pribeh je zajimavej, plnej ruznejch ozvlastneni, jako treba role Jaye Davidsona, nicmene nejak extra originalni zase neni. Ale zrezirovanej je opravdu dobre. Co se tyce prvni pulhodinky, ta je zajimava, Whitaker i pres svuj dementni vyraz hraje famozne, ale je tu mezi ni a nasledujicima 90 minutama prilis vyraznej strih, proste takovy dva filmy v jednom. Scena, ktera mela asi zpusobit nejvetsi sok, me neprekvapila, jelikoz se mi ta postava zdala divna, tak jsem si nasel, kdo ji hraje. Ale na chvily me reziser nachytal. No a krome perfektniho, dost minimalisticky hrajiciho Rea musim taky pochvalit Jima Broadbenta, kterej nehraje nakyho srandovniho starika, ale hospodskyho a je fakt skvelej. Takze celkove tu mame dobre zahrany, zrezirovany i napsany film, ale na 5* to o fous nebude. (17.01.2008)

Přesto, že jak podle pravítka rozdělen na část o zajetí černocha Jodyho (Forest Whitaker je i v minimu času maximální) a na tu, kde se jeden z jeho věznitelů, člen IRA Fergus (koukám, že Stephen Rea hraje v téměř všech Jordanových filmech - a skvěle), snaží rozjet nový život, se celým filmem jak pověstná červená nit táhne jedno: že minulost je a zůstane součástí každého člověka a že se před ní nelze schovat. Taky postava Jaye Davidsona, budoucího boha Ra z Hvězdné brány, je jedna z těch, na které se nezapomíná. (02.02.2006)

Ve své době asi přelomové a neotřelé svým šokujícím námětem. Dnes nám v době Andělů v Americe, Špatných výchov, Vojákových dívek a nakonec i Snídaní na Plutu, nejspíš nepříjde až tak šokující a "nová". Ale i po těch letech film má stále co nabídnout. Nejvíce se mi líbil začátek a sbližování únosce a oběti (a když se během filmu ohlídnete zpátky, tak třeba scéna, kdy Stephen Rea vyndavá penis Whitakera, aby se spoutaný mohl vyčůrat, získává úplně nový rozměr). Film mi nejvíce připoměl Jordanovu Snídani na Plutu, ať už podobným námětem, či stejně optimisticky laděným koncem, kdy za vysoce ironicky zvolené písně "When man loves a woman" se film loučí se svými hrdiny a vbíhá do titulků. Mé hodnocení je podníceno velmi vysokým očekáváním, a to nikdy nedělá dobrotu. Takže malinkaté zklamání (ale to nemění nic na tom, že jde o kvalitní filmařinu). (31.10.2006)