Jordgubbslandet
Strawberry Days
Réžia:
Wiktor EricssonScenár:
Wiktor EricssonKamera:
Nadim CarlsenHudba:
Hanan TownshendHrajú:
Stanisław Cywka, Nelly Axelsson, Julia Kijowska, Przemysław Sadowski, Emilie Strandberg, Torkel Petersson, Jan Dravnel, Mateusz Król, Tomas Mayer (viac)Obsahy(1)
Patnáctiletý Wojtek cestuje s rodiči z Polska do Švédska, aby na farmě sbírali jahody. Pozná zde temné podsvětí, v němž jsou sběrači ze zahraničí vykořisťováni místními zaměstnavateli, kteří se ani neobtěžují zapamatovat si jejich jména. Navzdory tomu se začne zajímat o dceru z hostitelské rodiny Anneli a oba teenageři se začnou tajně scházet za zády svých rodičů. Mezi řádkami jahod tak poprvé vzklíčí mladá láska, která mezi nimi prolomí neviditelnou bariéru. Okolní svět však na jejich vztah nikdy nepřistoupí. Oba mladí milenci se nakonec ocitnou lapeni na opačných stranách barikády, zatímco se pomalu začne schylovat ke konfliktu mezi Švédy a sezónními pracovníky, který se vyhrotí v násilný střet. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Tento film bol viac o Poliakoch než o Švédsku. Po 10 minútach mi bolo jasné, kam to bude smerovať a nemýlil som sa. Mám rád teenagerské filmy a Švédi ich točia výborne. Lenže zamilovaní mladíci sú tu iba zosilňujúcim prostriedkom prvoplánovej spoločenskej kritiky. A tak namiesto young adult romance som zhliadol stredne ťažkú sociálnu drámu. Tieto 2 žánre dokáže spojiť iba zručný scenárista. Wiktor Ericsson to podľa mňa nedokázal a pravdepodobne sa o to ani nepokúšal. Škoda. ()
Průměrné sociální drama, kde dva hlavní protagonisté prožívají milostné vzplanutí. Dějově se nejedná o nic speciálního, jak sociální tak i romantická linie jsou vylíčeny velice šablonovitě bez velkých zvratů. Při sledování jsem neměla pocit, že polští sběrači byli nějakým způsobem utlačováni, jednali nečestně, nedostali vyplaceno, to se mi zdá fér. Švédové se snažili sebekriticky vyjádřit postoj k cizímu národu, ale mám pocit, že se celá kritika vytratila někde v neznámu. ()
Príbeh odzrkadľuje kontrasty bežné v ktorejkoľvek krajine sveta – tých, v maringotkách a tých, za hrubými múrmi svojich domovov. Wojtek nie je zlý chlapec, ocitne sa ako podradný brigádnik - zberač jahôd v bohatšej krajine. Naskytá sa nám príbeh nerovnej lásky, tej nežnej, objavujúcej, keď stačí krivý pohľad alebo nevhodne zvolené slová a mladý človek má v sebe zlosť na všetky nespravodlivosti tohto sveta. Film mi pripomína 90-te roky, keď sa nám otvorili hranice a prvýkrát sme sa dostali do západnej cudziny. Maliny s nami oberali aj domáci, ale na rozdiel od nás, ktorí sme si prišli ako študenti si zarobiť prvé vlastné libry, oni to mali ako letný kemp a zárobok im stačil na pivo. ()
Vůbec mě nepřekvapuje, že se podobného tématu chopili zrovna Švédové. Ti mají svými filmy vždycky poměrně blízko k sebekritice. Zde je od začátku dost zajímavé sledovat jak chování Švédů, tak chování Poláků. Na oba byste toho našli víc než dost, takže Vás důsledek v závěru filmu ani moc nepřekvapí. Horší je, že nevím, jestli z toho filmu vůbec plyne nějaké ponaučení. Podle mě to není úplně o národu, jako spíš o prostředí. Nicméně z toho filmu je hrozně vidět, jak se Švédi vykazují jako určitý nadnárod na rozdíl od Poláků. U Poláků je zase těžký je brát líp, když půlka hereckého komparzu hrají hooligans z FC Katowice. No...tyhle srovnání národů ve filmech mě vždycky hrozně baví... ()
Od Wiktora je to tak trochu kopání do vlastních řad, ale tentokrát si myslim, že málokdo bude mít problém fandit Romeovi a Annelii...a vůbec Polákům obecně (Stale bez kasy, to my Polacy). Takový moderní otrokáři, jsem rád, že jsem se nakonec rozhod ject válet si šunky do emeriky jako plavčík, místo abych se někde lopotil na poli. PS: Počet záběrů bez větrných elektráren: 0. #kviff (80%) ()
Reklama