Šarlátové písmeno

Přestože se tento film nedrží striktně předlohy, což je patrné především na konci, je tu to hlavní, na co Hawthorne ve své knize poukazuje. Lidská zloba, závist a strach z neznámého jsou v puritánských postavách ztvárněny velice dobře. Ovšem je to i příběh lidí toužících po svobodném životě, skutečné pravdě a samozřejmě i lásce. Hester je v podání Demi Moore přesvědčivá a Gary Oldman jako reverend Dimmesdale okouzlující. Také je tam skvělá hudba a dobrý dabing, který znám z původní verze a ten prostě nemá chybu. "Kdo ví, co je hříchem v očích Boha." (19.09.2007)

Dvě věci jsou jisté. Postava Demi Moore zcela určitě neměla velikost košíčku podprsenky, jaká byla zhruba od poloviny filmu uvedená na visačce a kdyby se nadržený reverend udělal ve stodole na zrní, ušetřili by si všichni spoustu problémů.. Hawthorneův alegorický román o lásce, vině a hříchu v duchu křesťansko-židovských tradic si Joffé krapet předělal k obrazu svému a nutno podotknout, že s blížícím se koncem to přestává kočírovat (asi jako by Cameron nechal doplout Titanic s Jackem a Rose do newyorkských doků za torpédování japonských ponorek). Co si budeme nalhávat, novodobého Adama a Evu drží nad vodou herecké výkony. Vášnivý sluha boží Oldman, snesitelná Demi s na puritánku až příliš hladce oholenýma nohama a především Duvall, který v paruce působil dokonale nechutně a démonicky. Co na tom, že v románu neskalpoval každého, kdo mu přišel pod ruku.. (29.08.2016)

Gary Oldman je univerzání herec; i tuhle postavu mu beze zbytku uvěříte. Demi Moore je vedle něho jako pěst na oko, během celého filmu má téměř konstantní výraz a ani zbytek jejího projevu nestojí za moc. Slzy v očích působí podesáté už dost trapně... Za pozornost také stojí záporácká role Roberta Duvalla, kterého ve filmu prostě musíte nenávidět. Film je pěkně nasnímaný, příběh je sice předvídatelný, ale to se u romantiky snese. Potěšilo mě výrazné rýpnutí do křesťanského puritánství a intolerance. (30.12.2003)

Je toho tu prostě moc. Tvůrcům evidentně nestačilo komorní drama obsažené v Hawthornově knize (holt z komorního dramatu velkolepý spektákl neuděláš) a tak se rozhodli příběh trošku "opepřit". Takže se sem přidalo čarodějnictví, téma střetů s indiány, naťuklo se i otroctví a aby toho nebylo málo, ještě necháme Hester málem znásilnit. No a na konci samozřejmě typický americký happy end. To vše pěkně zabalené do kýčovitého baličáku bez i jen špetky nadhledu. Možná je dobře, že na rozdíl od knížky nedostala více prostoru malá Pearl, i když v knize byla mojí nejoblíbenější postavou - to už by byl úplný galimatyáš. Připočteme-li, že Demi Moore místo hraní hlavně ukazuje pěkně oholené nožky či vytrhané obočí, sympatický Oldman a úžasně odporný Duvall to prostě nevytrhnou. (19.03.2011)

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." (19.05.2012)