Zasnežená romanca

Je pravda, že celá dějová linie kolem Sonji Henie je v Sun Valley Serenade poněkud přestřelená, ale jedná se koneckonců o variaci na screwball komedie, obohacenou o muzikálové a hudební vložky, takže nějaká ta přehnanost je v tomto žánru zcela na místě. Zábavné pro mne byly i mnohé hlášky, dokonce i ty, které byly opakované v průběhu filmu několikrát ve stejné podobě, ale právě svou roztomilou přiznanou "dřevnatostí" či těžkopádností zůstávaly velmi vtipné. No a to hlavní, Glen Miller Orchestra šlape jak lokomotiva, takže i díky výtečnému hudebnímu podkladu se jedná o pohodový oddychový film (a jako takový netrvá déle než hodinu a půl, toto nepsané pravidlo bohužel většina dnešních hollywoodských scenáristů, režisérů a střihačů oddychových komedií nezná nebo nechce znát). (14.11.2013)

Krásný a roztomilý film, kde je obsah takový "slaďounký", ale perfektní muzika a hity, jaké si i po 70. letech stále generace pobrukuje a nechybí na veškerých bálových tancovačkách. V tomto filmu uvidíte i nezapomenutelnou světovou mistryni v krasobruslení SONJU HENIE. Krasavec (jak jinak !) John PAYNE lámal dívčí srdce 40. let. (29.09.2007)

Navzdory tomu, že hlavní hrdinka je svým způsobem manipulátorka, která pro dosažení svého udělá i nějaké ty intriky, byla mi sympatická a fandil jsem ji nejen pro její roztomilost, ale také proto, že se k hlavnímu hrdinovi daleko více hodila. To, že se snímek odehrává v atraktivním prostředí, jehož kouzlu výrazně napomáhá perfektní hudba Glenna Millera a jeho orchestru, je obrovským kladem a chvíli jsem přemýšlel i o plném počtu hvězdiček. (16.12.2016)

Zasněžená Romance aneb Jak lze stalkingem a umanutostí vlastního štěstí vydobýti, a ještě muže přesvědčiti, že jde i o štěstí jeho vlastní. PS: Když jste cukrkandlová blondýnečka lolitkoidního typu, jde to mnohem jednodušeji. Možná to zvládnete i bez Orchestru Glenna Millera. To by ale byla škoda, protože hudba a hlavně performance zmíněného tělesa jsou asi tím jediným, proč stojí za to přežívat tu chválabohu necelou hodinu a půl ve společnosti mně osobně těžce nesympatických panáků, panovačné semetriky, a zmíněné ňuňukukučové kudlanky. Jistě, válečná kinematografie byla specifická, ale nebýt vynikajících páně Millerových kreací, byla by to jen schématická limonáda, ve které jsou zastrkaná značně šablonovitá míchátka ve tvaru hlavních postav. Sonja Henie nepochybně byla výborná krasobluslařka (ostatně se tomu věnuje cca deset minut stopáže), ale pokud se pokusíte byť jen v náznaku tohle srovnávat se Zpíváním V Dešti, uvidíte, že není oproti Zasněžené Romanci napřed o dekádu, ale o světelné roky. 60%, a to jsem ještě In The Mood;) (31.07.2017)

Kapela Glenna Millera ve svých nejlepších letech tu má obrovský šmrnc, lehkost, hravost, vtip, eleganci… Všemu ostatnímu ve filmu, snad krom dlouhé dynamicky nasnímané lyžovačky, se bohužel těchže vlastností nedostává, a k tomu, aby se na celek dalo koukat jako na sérii perfektních hudebních výstupů jakž takž poslepovaných nejnutnějším dějem, tomu chybí ty správné proporce – pitomoučká love story intrikující krasobruslařky a submisivního pianisty v druhé polovině zcela opanuje prostor, zatímco jedno z nejzásadnějších hudebních těles v dějinách už jen tiše šumluje v pozadí. Přesto si člověk nakonec odnese docela miloučký pocit. ***1/2 (09.07.2014)