Talíře nad Velkým Malíkovem

Ono se tehdy nic říci nesmělo, ale o něčem se točit prostě muselo, tak vznikaly takovéhle paskvily. Tenhle je zajímavý leda tím, že je pod ním podepsaný Jaromil Jireš. A možná ještě tím, že scénáristka Mária Rudlovcáková musela být na LSD. A pan Jireš asi taky... Mimochodem, po zhlédnutí tohoto snímku člověk nic netušící o dané době možná pochopí, proč Jan Tříska vlastně tehdy emigroval... (06.04.2014)

Až přehnaně výborně obsazená (moc postav najednou škodí), nicméně i tak velice špatná (ne)komedie s překvapivě žádným dobrým vtipem. Hlavně Brodský a Kemr podávají jeden z nejslabších výkonů v kariéře, demencí trpící scénář je naprosto zmatený a střídají se v něm nesourodé žánry. Jakousi třešničkou na dortu má být pokus o vyjádření myšlenky, která se vypařila do vzduchu. Jako komedii nedoporučuji a pokud chcete nějaké sci-fi, které navíc vyjadřuje poselství, sežeňte si Lipského Srdečný pozdrav ze zeměkoule. Hlavně díky scénáři a nestandartním výkonům rekomandem posílám do odpadu. (14.03.2009)

Divím se, že po realizaci této příšernosti neemigrovali všichni zúčastnění. Já bych tak na jejich místě učinila a již v životě bych nevystrčila nos z temné kobky, do níž bych se uchýlila. Když došlo na scénu, bez smíchu se u nás neobejdeme, dospěla jsem k závěru, že jsem právě prošla uměleckým předpeklím a vstupuji do pekla. Poté, co byl Kemr několikrát označen za hocha, nebylo mi již vůbec jasné, co mne krom masochistických choutek pudí k dalšímu sledování. Snad jen touha zjistit, kam až jsou tvůrci schopni zajít. Závěrem jen konstatuji, že by mne velice zajímalo, kolik produkce utratila za psychotropní látky, jež zajisté byly podávány všem scenáristou počínaje, nebohým bernardýnem pokračuje a klapkou konče. (08.04.2019)

"Tohle je definitivní konec…"  Tuhle blbinu že natočil můj oblíbený režisér Jireš? A tahle blbina že má být jako sci-fi? Co hlavně nechápu, jak někdo mohl stvořit tak přihlouplý scénář. Pokud jde o herce, tak snad jen Vlastimil Brodský se občas pokouší o něco jako seriózní herectví. Ostatní jinak renomovaní herci (Pešek, Medřická, Janžurová, Nárožný, Tříška či Kemr) jako by vystupovali spíš v nějaké estrádě než ve standardním celovečerním filmu. Tomuto žánru by odpovídalo i angažmá Waldemara Matušky, ač tedy zrovna jeho song "zelená se klokočí, červená se máj," patří za mě v celé té "parodii na film" mezi to lepší. Hlavně proto dávám nakonec aspoň tu jednu hvězdičku. "Můžete se smát..." Ale "mě se život líbí, líbí ohromně a jsem na světě vážně rád." Tomuto filmu navzdory :D (23.02.2023)

... aneb Jaromil Jireš pod vlivem LSD. (A scenáristka Mária Rudlovčáková nejspíš taky.) Nefunguje tu ani nejelementárnější filmařské řemeslo. V mnoha případech i taková samozřejmost, jakou by měla být střihová návaznost dvou po sobě jdoucích záběrů, je na sotva amatérské úrovni. A určitě to není vina Josefa Valušiaka, jednoho z nejlepších českých střihačů všech dob. Jeho a pak ještě hudebního skladatele Zdeňka Lišky, který taky nemohl ani při sebevětší snaze nic zachránit, je mi líto nejvíc. Ale abych jen nekritizoval, mám tu dvě pochvaly: 1) pro výrobce filmové suroviny, které ani po téměř čtyřiceti letech nevybledly barvy; a 2) pro bernardýna Honzu, který jako jediný ze všech herců podal přirozený výkon. Jinak ale film předčil všechna moje očekávání. Ta nejhorší, samozřejmě. (08.06.2013)