R.A.S.

Tenhle film nevidělo moc lidí, protože ho prakticky nikde nedávaj a ke stažení taky není. Jedna verze je akorát na Youtube, bohužel ve francouzštině. Tím pádem nejsem úplně schopen zhodnotit kvalitu dialogů, protože jsem jim nerozuměl. Zhodnotit se dá samotné ztvárnění války, neustálá buzerace od velitelů a bojové scény (kterých by tu rozhodně mohlo být víc). Celkově tedy 3*, až to někdy uvidím v češtině, třeba svůj pohled přehodnotím. (03.10.2019)

Bažanti jdou do boje v takový hodně depresivní a beznadějný verzi. Tenhle film neni ani tak o alžírský válce, ale spíš o válce několika málo jedinců proti systému a autoritám. Člověk jim držel palce, ať se jim na nějakou válku z vysoka vyserou, ať to všechno sabotujou, atd.... Ale když už se teda nechali do tý války naverbovat, tak to jejich další chování bylo spíš sebedestruktivní. Myšlenka v tom stylu, že protivník na mě střílí, ale já se teda radši nechám zastřelit, protože jsem komunista, mi přišla trochu divná. Ale celkově se jedná o zajímavej (anti)válečnej film z války, o který se toho zase tak moc nenatočilo. Může to směle konkurovat i filmům o válce ve Vietnamu. (04.11.2020)

Otvorená kritika kolonializmu a militarizmu, pri ktorej by ani tak nevadilo, že neprekračuje hranice svojej výpovede alebo že je príliš modelová, keby zároveň nebola v príklone k istým postavám (modelovým) dnes už až naivná a keby ako jedinú alternatívu voči kritizovanému nepostavila komunizmus (v jeho ideovej a idealizovanej... a teda - dnes už predsa vieme - nerealizovateľnej podobe). Ale pozrel som si to rád aj ako už dospelý. (14.06.2021)

Snímek R.A.S. je považovaný za jednu z nejzásadnějších výpovědí o alžírské válce a patří díky levicovému vyznění k titulům, které se pravidelně reprízovaly v 80. letech v Československé televizi. Jeho antiimperialistické ladění dokonale zapadalo do tehdejší ideologické výbavy režimu. Zklamáni budou nejspíš ti, kteří od filmu čekají řadu dramatických bojových scén, akce, napětí a ukázek válečné techniky. Jádro filmu spočívá ve vykreslení pocitů odvedených branců, kteří procházejí výcvikem a proti své vůli se dostávají do soukolí válečné mašinérie. Úskalí vidím v tom, že snímek pracuje s pocity a představami levicové intelektuální scény 70. let, nikoliv s tím, co prožívali francouzští vojáci v druhé polovině 50. let. Děj se pravděpodobně odehrává v roce 1958, kdy francouzská armáda úspěšně vytlačila povstalce do nejnepřístupnějších částí země a zdálo se, že spěje k rychlému vítězství. Problém R.A.S. není v tom, že by hlavním hrdinou byl komunista, v té době byla komunistická strana masovou uznávanou politickou silou, ale v tom, že vkládá do svých postav významy, které prostě neodpovídají myšlení doby. Alžírská válka nebyla běžnou koloniální válkou, Alžírsko bylo považováno za zámořský departmán, kde žilo už po několik generací spoustu francouzských přistěhovalců, a za nedělitelné území Francie ho na začátku války považovala i drtivá většina levice. Válku konec konců zahájili levicoví liberálové, kteří v postalcích viděli fašistoidní reakcionáře a náboženské fanatiky. Teprve únava z nekonečné války a zprávy o válečných zločinech vyburcovaly francouzskou veřejnost a změnily postoj k Alžírsku. Francouzští vojáci se (samozřejmě s výjimkou většiny arabských odvedenců) vyznačovali vysokou morálkou a vlastenectvím, takže scény z filmu dost matou a v některých momentech jsou vyloženě zavádějící. Po technické stránce se filmu nic zásadního vytknout nedá, výborné herecké výkony, kamera, střih a fascinující pouštní krajina plná divokých soutěsek. Celkový dojem: 80 %. (10.11.2020)

R.A.S. - "Nic mimořádného se nestalo." Viděl jsem jako kluk za komárů a tenkrát, jako i teď, se mi film hodně líbil. Chtěli nám tenkrát ukázat prohnilost francouzské armády v tehdejším sporu s Alžírskem. Yves Boisset v tomto filmu objevil pro francouzský film jeho pozdější hvězdy Jacquese Spiessera, Jacquese Villereta, Jeana-Françoise Balmera kteří v tomto filmu začínali své kariéry. (17.05.2020)