Recenzie (10)
Nízkorozpočtová komorní pyscho podivnost z Norska. Tohle je vyloženě film, kterej osloví jen minimum diváků a pro většinu normálních filmovejch konzumentů bude i poměrně krátká stopáž(74minut) jen těžko stravitelná(o čemž svědčí i zdejší hodnocení). Naštěstí patřím k té menšině, které se film líbí. The Mare má pomalejší tempo což mně osobně vůbec nevadilo, protože pořád jakoby něco visí ve vzduchu a film provází taková nepříjemná až tísnivá atmosféra. Děj je nepředvídatelnej a hraje si s divákem stejně tak jako z hlavním hrdinou. A to až do poslední minuty. Já osobně nemám problém abych tomuhle "divnofilmu" dal 4 hvězdy. ()
Norská podivnost, která mi připomínala kanadský Caveat. Tenhle druh hororů mi bohužel vůbec nesedí a jde naprosto mimo mě. Hodně minimalistická Indie filmařina odehrávající se celý film v jednom bytě o třech postavách, kde hlavní hrdina trpí nočními můrami a má problém rozeznat realitu od snu. Když už noční můry, tak rozhodně zaujme více nedávný Come True, tohle je pro mne slabší odvar. Postavy mi jsou nesympatické, gore žádné, lekačky žádné, příběh nic moc, vizuálně chudší a na to, že má film jen 70 minut, tak nudí jak prase. Občas zde byl náznak atmosféry a babka byla místy docela nepříjemná, ale nestačí mi to ani na průměr, za mě palec dolů, ale své příznivce si film nejspíš najde. Příběh 2/5, Akce 0/5, Humor 0/5, Násilí 0/5, Zábavnost 1/5 Hudba 3/5, Vizuál 2/5, Atmosféra 3/5, Napětí 1/5, Emoce 1/5. 4/10. ()
Mladík trpiaci nočnými morami a ťažkými depresiami po samovražde matky sa nasťahuje na pár dní ku svojej nesympatickej babke a dementnému dedovi, lebo sa všetci spoliehali na to, že v dome na samote sa jeho stav zlepší. Samozrejme, opak je pravdou a čoskoro prestáva vnímať rozdiel medzi snami a realitou. Na vydanie filmu som nejaké dva roky musel netrpezlivo čakať, lebo lietalo to dlhú dobu po festivaloch a nie a nie, aby to konečne niekto vydal. Cítiť, že sa tvorcovia snažia vydesiť ako to len ide, a talent sa im uprieť nedá, len pri tak obmedzenom rozpočte sa nedali čakať veľké zázraky, hoci atmosférou a hereckými výkonmi (najmä starej baby, ktorá bola miestami naozaj nepríjemná) zachránili, čo sa dalo. Najviac ma ale mrzí, že nevyťažili viac z exteriérov a krásneho prostredia, pretože väčšina filmu sa žiaľ odohráva len v dome. A mimochodom, ak by som mal bývať v izbe s rozmermi 1x2 metre hneď vedľa šialeného deda, ešte aj bez internetu, tak by som nevydržal ani spolovice toľko, čo hlavný hrdina. ()
Možná, že už mám v hlavě úplnou bramboračku z našeho tradičního každopodzimního rubání akátů v práci, ale tohle norský drámko, laděný lehce do horrorova, jsem nějak úplně nepochopil. Ale nemyslím, že si ho kvůli tomu hned tak někdy pustím podruhý. Je to sice vcelku koukatelná zajímavost s přívětivou stopáží, ale ve frontě mi čeká spousta dalších kousků. Mám však pro tyhle okrajový alternativní nízkorozpočťáky slabost, zvlášť když jsou podobnýho žánru a rázu, tedy ponurý, depresivní, halucinační, nejednoznačný... A když třeba i obsahují několik pěkných krajinářských záběrů, nebo zvláštní, zneklidňující hudbu. ()
Čistokrevná noční můra, severská dekadentní balada, temný surrealistický příběh. Liam trpí děsivými sny, a tak ho otec odveze na pár dní k babičce na venkov. Dům s horami v pozadí je jakousi temnou kobkou, kam slunce nesmí. Dům umírání, dům smrti. Ona taky babička vypadá víc a víc jako čarodějnice. Liam přestává rozlišovat, co je sen a co skutečnost, a tak se budí ze snu do další snu a dalšího a dalšího... Obrazy šílenství začínají směrem k závěru převažovat a tajemství Liamovy matky přestává být tajemstvím. Zdá se, že syn jde důsledně v jejích šlépějích. Smrt obcházející dům začíná pootevírat dveře... Běžnému divákovi nedoporučuji - pro okrajové publikum. ()
Reklama