Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojice banálních, námětově i realizačně rozpačitých povídek se odehrává kolem výstavby pražského metra a svým budovatelským laděním spadá do okruhu typicky normalizačních látek, jimiž si někdejší příslušníci nové vlny museli vykupovat svou "pomýlenost". Velice mělce zachycuje privátní osudy lidí na pozadí velké stavby, ať již je to milenecká dvojice zvažující pokračování svého vztahu, zlepšovatelský nápad, který pomůže dohnat zpoždění, nebo nález středověkých mincí. Režisér Jaromil Jireš těmito třemi historkami z budování první linky pražského metra splnil povinné normalizační pokání. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (37)

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Presne tak, tento film Lidé z Metra spĺňa všetky normalizačné atribúty nevyhnutné k akémusi zahľadeniu stôp po tom, čo sa tu napáchalo od 70-tych rokoch. K postavám sa aj preto príliš nedostane a ak áno, len veľmi povrchne a skôr ako k dákemu kolektívnemu súputníkovi, ktorý nemá vlastný a autonómny brainwashovský svet a nie je ani samostatným indivíduom, ale bábkou v rukách normalizátorov, ktorý mu i sami maľujú jeho svet a jednostaj ho taktiež vytvárajú. Sú teda ešte väčšou bábkou, než samotný význam metra, ktorý ich spoľahlivo a významovo zatieni. Ešte i ten poviedkový charakter vábi na taký ten poetický rám, ale vravím, príbeh je pre diváka dnes už v mnohom čitateľný a nič "nadprirodzeno" v estetickom ponímaní tu nenadobudne. ()

cariada 

všetky recenzie používateľa

Povídkový film o metru či přesně o lidech co se o jeho výstavbu postarali. V jedné povídce starý chlap co vymyslí zlepšovák na stěhování jakéhosi jeřábu a v metru nakonec i umře. Pak je tu zase mladý bagrista co objeví náký starý mince a musí se zastavit práce, aby památkáři mohli místo prozkoumat. Bagrista se snaží něco z penízu vytěžit nechce se mu moc dělat, ale nakonec se ještě rád vrací do práce. Ps - já se divím, že se na ten nález nevykašlou a nezahrabou to , přece plán pětiletky je víc než náký historický předmět aspoň v té době mě to tak přišlo. ()

Reklama

xaver 

všetky recenzie používateľa

To je ale k podivení, že stavba metra je normalizační látka. Div se světe. To je o filmu skutečně ten nejdůležitější údaj. Jděte k šípku s tou politikou. To si klidně můžete udělat makra o normalizačních snímcích o politických agitkách a pod. a dávat to do obsahu každého filmu natočeného za Bolševika. Ať je tomu jakkoli, tak metro se začelo stavět za Bolševika, tak je samozřejmé, že se za Bolševika o tom natočil i nejeden film. Tento snímek zase není tak špatný, je to celkem slušný průměr. A navíc velmi zajímavý dokument o počátcích stavby metra. Za 3* určitě stojí, takže klidně jdu až na 4. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Úlet ze sedmdesátejch, jehož jediným kladem je možnost podívat se jak se budovalo Céčko. Nic proti inženýrům co metro prodloužili o další stanice. Klobouk dolů před těmi všemi, ale bohužel tohle dílko mělo sloužit hlavně jako ovace režimu co dokázal.. Snímek je složen ze tří povídek a vše už tu bylo řečeno. V první pubescentně knírkatý Vyskočil ukecává mladou Molavcovou aby se k němu vrátila po rozvodu a mezitím svařuje cosi v tunelech, ve druhé Záhorský když stavba nejede podle plánu vymyslí s Peškem a Řehořem zlepšovák, že razící štít který se běžně před vytažením rozebírá nerozeberou, ale vyndaj v celku čímž ušetří měsíc a doženou plán. To se jim povede, ale Záhorského z uspokojení klepne pepka a tak se na převoz razícího štítu dívá z připíchnutého parte na stavební buňce... Ve třetí flákač bagrista Hanzlík honí baby tak dlouho až okouzlí jednu ze Spořky. Přitom ale nasere mistra, které ho pak taky okouzlí a on jej po vyhazovu znovu pustí k Poclainu..... Nakonec se oba mladí hrdinové (Vyskočil a Hanzlík) svezou i se svými slečnami při zkušební jízdě, kde jsou Pešek, Řehoř a další hrdinové z filmu. Cestuje se z Vyšehradu (Gottwaldova) na Florenc (Sokolovskou), hraje dechovka atd... a rovnou říkám pche už vidím jak nějakej bagrák a svářeč jsou puštěni na papalášskou akcičku i s jejich drahými polovičkami.... Na Záhorského se nezapomnělo, opět je mu věnován záběr na jeho parte (teď již ošplíchané blátem dále se ženoucí stavby)... Někoho z komentujících možná dojal zvuk symfonického orchestru při ražbě tunelů či dunivé tympány při převozu štítu a pohledu na staveniště... Mně ta hudba přišla dost psycho, čemuž kralovaly elektrické tóny synťáku při začátku filmu v úvodním pohledu na oranžové světlo blikajícího semaforu. Mně zbývá než si povzdechnout... tak tohle natočil režisér Valérie a týdne divů (1970). Nutno dodat, že jistě ne s nadšením a jistě né dobrovolně..... Dva Feniky. * * ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Vono to jede..." Metro na trase C možná jede, do toho hřmí a burácí Fišerova hudba, ale jinak tedy fakt nevím... Ještě zajímavá je Jitka Molavcová v první povídce "Privátní demolice" a Jaromír Hanzlík ve své tehdy asi typické poloze jakéhosi Don Juana v povídce třetí "Chebský fenik". Ale jinak je to celé takové šedivé, jak z nějakých budovatelských filmů z padesátých let. Výbornou kulisu tomu ale dává Fišerova hudba se zajímavými  kontrasty mezi hudbou s údery tympánů při "budovatelských" scénách ze stavby metra a jímavou hudbou z "romantických" scén. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (3)

  • Zbouraný dům stál na adrese Milady Horákové 119, Praha-Hradčany. Cyrill (Ivan Vyskočil) bydlel na adrese Hvězdova 25 v Nuslích. (sator)
  • Film sa natáčal v Hornej Lehote,v rôznych lokalitách Prahy a v Nizkych Tatrách blízko chaty Kosodrevina. (dyfur)
  • Konec prvního příběhu se odehrává na Pankráci v Praze, kde vznikla jedna z prvních stanic metra Pankrác (tehdy Mládežnická). Čilý stavební ruch tu prakticky neustál do dnešní doby... (haack)

Reklama

Reklama