Réžia:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrajú:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexander Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Filmové spracovanie slávneho románu Henryka Sienkiewicza "Ohňom a mečom" je najdrahším a najvýpravnejším poľským veľkofilmom všetkých čias. V dobách bitiek proti Ukrajincom a ich spojencom, krutým Tatárom, vedených Tuhaj-Bejom, sa odvíja milostný príbeh rytiera Skrzetuského a jeho milovanej Heleny. Ich láske kladie nástrahy kozák Bohun. Vernými a statočnými priateľmi Sklrzetueského sú Zagroba, Podbipieta a rytier Worodyjovski. Začína bitka o vlasť a srdce krásnej ženy... (RTVS)
(viac)Recenzie (187)
Vysokorozpočtová nabušená akční exkurze do historie Polska. Super je i to že film se nebere zas tak uplně vážně díky odlehčujícím postavam. Ohněm a mečem jen hýří rázovizými postavami a postavičkami. Zajímavé pro Čecha je i koukat na zápolení Tatarů s Poláky. Podobné scény se jen tak v historických filmech nevidí. Vřele doporučuju jako zábavnou, místy až přehnaně patriotickou, podívanou ve skvělých kulisách a s nápaditým zpracováním bitevních scén. ()
Mám rád historická válečná dramata a Poláci je dokáží vždy procítěně natočit. Po zhlédnutí Starých bájí Vikingů, které má na svědomí také Jerzy Hoffman, se mi pod ruku dostal i tenhle snímek a opět je v hlavní roli Michal Zebrowski. Skutečný velkofilm a slušné drama a ač trval dohromady tři hodiny, nenudil jsem se. Souboje se tu snoubí s romantickými a komickými scénami. Je to zkrátka kompletní dílo a jako takové je velmi nadprůměrné. 85% ()
Skvělé. Nacionalistické, heroické, velkolepé. Takové si představuji národní filmy o historii a slávě národa. A kdo jiný by měl točit filmy o historii Polska, než Poláci. Pár docela dobrých bitev, nějaká politika a intriky, přátelství, nepřátelství, zrada a hlavně láska, se vinou celým příběhem. Taky něco tureckého nabodávání na kůly a podobných lahůdek. A skvělá vědma nebo čarodějnice. Film se mi moc líbil. ()
Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. ()
Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. ()
Galéria (79)
Fotka © Agencja Produkcji Filmowej
Zaujímavosti (14)
- Role Jurko Bohuna byla nejprve nabídnuta Boguslawu Lindovi, ten v té době ale ještě pracoval na filmu Pan Tadeáš (1999) a musel odmítnout (nakonec obsazen Aleksandr Domogarov). (džanik)
- Sienkiewiczova vízia a následne aj Hoffmanova vzbudila medzi Ukrajincami taký odpor (hoci aj zvýšila ich záujem o Sienkiewiczovu prózu), že vznikli napodobeniny tohto diela v ukrajinskom jazyku (Modlitba za hejtmana Mazepu od Jurija Iljenku z roku 2001 a Bohdan-Zynovij Chmelnyckyj od Nikolaja Maščenka z roku 2006) s jasne protipoľskou rétorikou. (Arsenal83)
- Ukrajinský historik Frank Sysyn poznamenal, že s výnimkou Chmelnického (Bogdan Stupka) režisér vykreslil kozákov ako primitívov a film sa nezmieňoval o prenasledovaní, ktorému čelila pravoslávna komunita v 17. storočí Poľsko-litovskom spoločenstve. (Arsenal83)
Reklama