Ohňom a mečom

Vysokorozpočtová nabušená akční exkurze do historie Polska. Super je i to že film se nebere zas tak uplně vážně díky odlehčujícím postavam. Ohněm a mečem jen hýří rázovizými postavami a postavičkami. Zajímavé pro Čecha je i koukat na zápolení Tatarů s Poláky. Podobné scény se jen tak v historických filmech nevidí. Vřele doporučuju jako zábavnou, místy až přehnaně patriotickou, podívanou ve skvělých kulisách a s nápaditým zpracováním bitevních scén. (10.09.2006)

Mám rád historická válečná dramata a Poláci je dokáží vždy procítěně natočit. Po zhlédnutí Starých bájí Vikingů, které má na svědomí také Jerzy Hoffman, se mi pod ruku dostal i tenhle snímek a opět je v hlavní roli Michal Zebrowski. Skutečný velkofilm a slušné drama a ač trval dohromady tři hodiny, nenudil jsem se. Souboje se tu snoubí s romantickými a komickými scénami. Je to zkrátka kompletní dílo a jako takové je velmi nadprůměrné. 85% (10.02.2011)

Skvělé. Nacionalistické, heroické, velkolepé. Takové si představuji národní filmy o historii a slávě národa. A kdo jiný by měl točit filmy o historii Polska, než Poláci. Pár docela dobrých bitev, nějaká politika a intriky, přátelství, nepřátelství, zrada a hlavně láska, se vinou celým příběhem. Taky něco tureckého nabodávání na kůly a podobných lahůdek. A skvělá vědma nebo čarodějnice. Film se mi moc líbil. (15.06.2017)

Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. (04.04.2020)

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. (28.07.2003)