Ohňom a mečom

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. (02.02.2015)

Polská historie a Henryk Sienkiewicz, to je silná kombinace. A pokud se přidá i filmové plátno je nejeden důkaz, že funguje i toto. Ohněm a mečem je zatím asi posledním zfilmovaným počinem a jako vždy velmi dobrým. Obávám se, že nic podobného v české kinematografii nenajdeme, maximálně Vávrovu historickou trilogii a ta zavání spíše ideologickým přizpůsobením historie než romantickým vybájením. S tímto filmem mám však problém, že se příliš neorientuji v ději a pletou se mi jednotlivé postavy. Nevím, nakolik je to mou chybou a nakolik tvůrců. (20.09.2010)

Tříhodinové povídání o tom, jak se Rzecpospolyta nakonec dohodla s kozáky a ještě do toho namíchali tatarák s Tuhaj bejem. Jediné štěstí, že Rusko mělo v té době jiné starosti, ale ono to napravuje teď. Zatímco pan Jakubisko pohrdl luxusním tématem a udělal z něj pošahanou haluz, Pšonkové vzali slušný historický román a ačkoliv ho celkem věrně a bez fantazie přepsali, udělali z něj takové dílo, že jsem musel všechny čtyři kusy dát naráz a málem mi vyschly rohovky. Juraji, kurva, takhle se dělají bitevní scény! Žebrovský má charisma, že by na něm utáhl proti vodě...no to co normálně utáhne tři lodě. Obouručák pana Podbipiety je impozantní, Zaglobovo panděro též a pan Wolodyjowski vypadá jako ňouma přesně do té doby, než tasí. Šavli samozřejmě. Jedinou malinkou skvrnkou na kráse je panna Helena, jejímuž panenství pravděpodobně pan Skřetuský věřil pouze díky dlouhé době strávené ve výhradně pánské společnosti. Bitky jako prase, romantika jako prase, nádherné scenérie (jako prase samozřejmě), prostě celkově velmi vepřový film. A tak, zatímco pan Nižnánsky pláče a mlátí hlavou o strop rakve (já vím, že Juraj neměl autorský práva, no právě!), Sienkiewicz může uznale pokývat ohnilou hlavou, převalit se na pravý bok a dál odpočívat v pokoji. (12.09.2014)

Myslím, že v oblasti historických filmů tento patří k absolutní špičce. Výborné herecké výkony, skvělá výprava i děj. Je zde oslavena víra, láska, čest a statečnost, a to je třeba. Umírání litevského rytíře s posledními slovy modlitby je krásným příkladem pro dnešní relativistickou a bezbožeckou společnost. Komunisté dělali z Bohdana Chmelnického slavného hrdinu, ale ten, kdo se zabývá historií, by si měl uvědomit, že to byl povstalec proti legitimní vládě (podobně jako čeští stavové na Bílé hoře), který by se proti Polákům spojil i s čertem (s muslimskými Tatary). Dost dobře zde byla pojata vědma Horpyna, která byla ukázkou čarodějnice 17. stol., podobné jsou ostatně i v 21. století...Jsem toho názoru, že tento film je např. proti komunistickým Fordovým Křižákům nejméně 10x lepší. (26.06.2007)

Jerzy Hoffman musel čekat přes 20 let (kvůli tehdejším Ruským cenzorům), než mohl natočit filmovou adaptaci prvního dílu z ceněné trilogie Románů (Pan Wolodyjowski, Potopa, Ohněm a mečem) spisovatele Henryka Sienkiewicze. Z celé trilogie je tento díl nejvýpravnější a obsahuje nejvíce bitev (Těžká jízda Polských okřídlených Husarů bere dech). Hudba (Krzesimir Dębski) je hotový "masterpiece" a bitvám dodává na epičnosti. 90% (01.05.2016)