Réžia:
Norman JewisonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Andrew Lloyd WebberHrajú:
Ted Neeley, Carl Anderson, Yvonne Elliman, Barry Dennen, Larry Marshall, Josh Mostel, Paul Thomas, Pi Douglass, Robert LuPone, Richard Molinare (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Filmový prepis slávnej broadwayskej rockovej opery Andrew Lloyda Webera a Tima Ricea nakrútený roku 1973. Skupina mladých ľudí prichádza do palestínskej púšte a rekonštruuje posledných šesť dní zo života Ježiša Nazaretského. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (249)
Tenhle biják (spolu se Scorseseho Posledním pokušením a Bulgakovovým Mistrem a Markétkou) mě, nekřesťana, přiměl k přemýšlení o ježíšovském mýtu víc a z více stran než všechna evangelia a kázání dohromady – kdysi v dobách předinternetových jsem měl celé libreto opsané a vlastnoklopotně přeložené a dodnes se vztekám při pomyšlení na to, z jakých duchaprázdných rýmovaček je splácaná Prostějovského „kanonická“ česká verze; vrcholem marnosti pro mě bylo její použití v titulcích při televizním uvedení Jewisonova filmu. Na BD jsou naštěstí titulky v pořádku, všechna čest svého řemesla znalému a evidentně zapálenému překladateli i tomu, kdo mu tu práci zadal. — O muzice se netřeba dlouze bavit, to křížení rockových a muzikálových postupů a odvaha/drzost vystavět v tomhle žánru ne muzikál, ale plnohodnotnou operu bez kouska mluveného slova, vám buď připadnou geniální, nebo ne. Zastavil bych se ovšem u zpěvu: syrově vyřvávaný, „nezpěvácký“ projev mi k polidštěným pašijovým postavám z masa a kostí sedí rozhodně líp, než kdyby režisér obsadil interprety nadpozemsky dokonalé. Stejně tak, pokud někdo vyčítá představiteli Ježíše malé charisma, muselo mu nějak uniknout, že Ježíšova lidská stránka, únava a to, že zdaleka neovládá situaci pevnou rukou a nezáří v davu coby nezpochybnitelná superstar, je jedním z hlavních témat filmu. — Choreografie! Sledovat třebas exaltované tanečky Šimona a jeho skvadry při fanatickém vzývání Krista uprostřed filmu, to je pokaždé na srdeční zástavu. (Ve stejné pasáži asi jediné místo z celého snímku, které mi vždycky lehce smrdělo samoúčelem – bez tanečníků zjevujících se ve vzduchu, zpomalených a zastavených záběrů bych se v této scéně věru obešel.) — No a dobrou polovinu filmu dělá scénografie, to neustálé balancování mezi „jako“ a hrou na „jako“, římští vojáci ve fialových tričkách, pušky, tanky, šminky, lešení, izraelská poušť, to nejsou jenom efektní „zcizovačky“, líbivá hipícká stylizace a vymezování se vůči klasickému muzikálovému a historickému žánru, to všechno jsou prvky, které tu prastarou pohádkovou historku skutečně přibližují dnešku, které nepřestávají připomínat, že jsme to my, kdo ten příběh tady a teď znovu prožíváme a koho i přes propast staletí pořád oslovuje. ()
Hele, zas jedno ztracené hodnocení a komentář, nechápu, proč se to na ČSFD tak pravidelně děje... K filmu. V roce 1982 si můj taťka pořídil VHS přehrávač a tudíž jsme mohli zvát lidi z vesnice na projekce. A mladí katolíci přišli s touhle kazetou, která mi tenkrát nic moc neříkala, ale oni byli z filmu nadšení. Jeho kouzlo jsem pro sebe objevil až po letech, kdy se člověk může ponořit do těch textů a ostatně má za sebou nějakou zkušenost s masmédii, takže ví naprosto přesně, co se film snaží říct. To podobenství s moderní dobou je hodně tíživé a ta nutnost při současném hlásání byť velkých pravd mít za sebou reklamní agentury, televizi a další masmédia je hodně smutná. Každopádně jsou zde i dobře zvolení herci/zpěváci, pokaždé v tom filmu najdu nějakou novou vrstvu, které jsem si předtím nevšiml, a některé písničky jsou skutečně nezapomenutelné (ať jde o rozvernou Herodovu show nebo Pilátovu skoro mysticko-filozofickou I Had a Dream) a ze Should We Start Again Please jde mráz po zádech z toho nepochopení a rozčarování a zmatku, který tehdy skutečně museli učedníci zažívat, neb čekali fakt velkého krále. Proto o něco později nalítlo tolik židů Bar Kochbovi. Ale to už je jiná historka. ()
Nezapomenutelné Jewisonovo filmové zpracování světoznámého muzikálu Andrew Lloyd Webbera. Rocková opera se skvělými hereckými, tanečními, ale především pěveckými výkony. Moderní (exteriéry možná trošku kontroverzní) zpracování, které výsledný dojem z Broadwayského představení ještě zesiluje. Nezapomenutelná Yvonne Elliman s "andělsky dojemným" hlasem a výrazné výkony (nejenom) představitelů Jidáše, Heroda a Krista jen umocnily celkový dojem z tohoto filmového zpracování biblického příběhu. Docela by mne zajímalo, zda čeští tvůrci filmového zpracování Balady pro banditu byli Jewisonovým zpracováním inspirováni, takže "hipíky" nahradili "trempíky" a tanky rogallem, přesto podle mého názoru vyznění legendárního českého muzikálu o Nikolovi Šuhajovi vůbec nesnížili, ba právě naopak ... ()
Parádní verze skvělého muzikálu pojatá trošku jinak. Stylizace do hnutí hippies je dobrým nápadem, který tento film opravdu odlišil od ostatních předělávek "Ježíše". Jediné, co mi tam nesedělo, tak bylo obsazení Máří Magdalény - ta pěvule mi nebyla moc sympatická, ale jsem to ochotna přehlédnout, protože snímek si zaslouží plný počet:-) ()
31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (6) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Yvonne Elliman, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Carl Anderson, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Ted Neely, Objev roku (herec) - Carl Anderson, Objev roku (herec) - Ted Neely ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (18)
- Na konci scény poslednej večere, keď Judáš (Carl Anderson) uteká udať Ježiša (Ted Neeley), je symbolicky poukázané na Ježišove slová: „Budú biť pastiera a rozpŕchne sa stádo oviec.“ (MFJD)
- Scéna v Getsemanskej záhrade začína splnom mesiaca, čo znamená, že Veľká noc sa podľa kresťanských cirkví slávi prvú nedeľu po prvom splne, po jarnej rovnodennosti. (MFJD)
- Na začiatku poslednej večere Ježiš (Ted Neeley) a apoštoli svojim umiestnením a gestami presne kopírujú Da Vinciho obraz "Posledná večera". (L´Aura)
Reklama