Santa Clarita Diet

Je sice teprve únor, ale imho zatím nejvtipnější komedie roku - což si můžu dovolit říct proto, že na rozdíl od ostatních komentujících jsem viděl celou sezonu. Možná by tomu neuškodilo malé zhuštění do dvacetiminutových episod s méně dialogy, ale jinak to mělo přesně tu úroveň cheesy nadsázky a občasného gore, abych se u každé episody aspoň párkrát zasmál. (05.02.2017)

Mňa táto milá šialenosť nesmierne bavila. Charaktery sú sympaticky napísané i zahrané a postavy majú medzi sebou chémiu. Dialógy i situácie sú tu často veľmi zábavné a len minimálne silené, a celý námet i spracovanie sú veľmi svieže. Ako päťhodinová komediálna jednohubka je Santa Clarita Diet vlastne veľmi záživná ;) (09.02.2017)

1. série - 80% - Castingem okouzlující komedie, která se nebojí bavit. Geniální slovní přestřelky, vizuální groteska, fekální záblesky pro fajnšmekry i kousavě satirická variace na Zoufalé zombie manželky, nejen kvůli přítomnosti Ricarda Chaviry - všechno tu je a každý si vybere. A dokonale sehraná dvojice Barrymore-Olyphant s přihrávkami od půvabně podivné Liv Hewson kombinuje uvěřitelné rodinné momenty s příjemně nejasným očekáváním všeho možného i nemožného, co může přijít za okamžik. Prodloužení na další sezónu trochu překvapuje, protože Santa Clarita dlouho připomínala nekompromisní jednohubku, ale o to sladší bude návrat k realiťákům od vedle, až zase přijde hlad. 2. série - 100% - Snad každá hláška posazená dokonale přesně, vedlejší linky nenápadně gradované až k nepředvídatelnému finále se stovkou zvratů, bláznivé dialogy a situace podpořené salvou hvězdných hostů. V Santa Claritě se letos usedlo k fenomenální hostině, která myšlenky na protahovanou jednohubku zahnala po jediném díle a potvrdila, že ne všechny perly dostávají na Netflixu takovou pozornost, jakou by si zasloužily. Dílko jak z toho nejluxusnějšího katalogu vraždících místností. 3. série - 90% - Čím dál komplikovanější scenáristická výzva, která neměla na seriálové scéně obdoby. Do jakékoli situace se tvůrci dostali, jakákoli nepředstavitelná postava se připletla Hammondovým do cesty, stejně se divák o dvě až tři epizody později ocitl v situaci zcela odlišné, s ještě bláznivější dynamikou. Jakkoli se poslední díl nedá ani při největší snaze brát jako úplné finále a zrušení mi zlomilo srdce jako už dlouho nic, jsem tak trochu proti své vůli vděčný, že jsme se dočkali alespoň třech sezón. A ještě víc pak za to, že si bizarní jednohubka našla takovou diváckou základnu, která za ní bude smutnit ještě několik let. (24.04.2017)

Tohle je opět jedem z těch seriálů na který rád vzpomínám a na který se určitě kdokoliv koho to chytne nepodívá jen jednou za život. Příběh tady není zrovna nejefektivnější ale byl dobře natočený. Hlavně si to jede opravdu krásné tempo, humor a herecké obsazeni? To tady je do posledního, více než skvělé. První dvě série by jsem ohodnotil klidně i na 85-90% , poslední série už mírně upadala, skoro jakoby nevěděli jak to celé co nejrychleji ukončit. Pamatuji si že tam dokonce v průběhu dotočení byli nějaké komplikace. Stopky nebo tak něco ... Každopádně třetí sérii dávám 75-80% ... Ten příběh tam nevěděl jakým směrem se dostat k zdárnému finiši. Nebo aspoň tak jsem to cítil já. Jako celek? Doporučuji, pokud máte rádi ten kvalitní humor v podobě hlásek a kvalitní obsazení a né moc kvalitní ale ujetý story. ;-) (18.07.2023)

Kdybych měl někomu SCD krátce připodobnit a popsat, asi bych mu řekl, ať si představí Zoufalé manželky ale s tím, že jedna z těch manželek je zombie a žere lidi. A teda mnohem třeskutěji zábavnější a humornější Zoufalé manželky. Technicky vzato ten seriál poměrně rychle na první pohled od horroru uteče k čisté situační komedii, ale pocitově se k němu nakonec vrátí. Protože tísnivé a mrazivé stavy ze nevyvolávají nemrtví sem tam někoho žeroucí a tu a tam stříkanec krve, ale lidi samotní, jejich povahy, pohledy a postoje. SCD vlastně staví a definuje tzv. "předměstský horror". Jednotlivé charaktery jsou sice hnány ad absurdum (jak to v podobných příbězích bývá) a tomu odpovídají i situace ale tématické bloky, zpracovávající lidské odhodlání potlačující jakousi obecnou morálku (můžeš mít jakékoliv hodnoty, ale když jde o osobu blízkou, jdou stranou), tzv. "přípustné zabití" (stačí, aby oběť měla jakékoliv mnou definované stigma - třeba dělat jen něco, s čím já nesouhlasím - a je přípustné ji zabít) a v neposlední řadě, jakmile něčemu věřím, byť je to jakkoliv imaginární, jsem pro to schopen udělat cokoliv, dokonce nevidět realitu (asi nejděsivější pasáž seriálu v křesťansky založenou policistkou). V tomhle je to horrorové až dost. Ústřední čtveřice je hodně dobře obsazená. Barrmore jsem zase rád viděl v trhlé a horrorové roli, Olyphant předvádí něco, co bych od něj nikdy neočekával, Hewson & Gisondo jsou sympatická a navzájem si sednoucí dvojka. No a Ellis už je jen příjemná třešnička na dortu. (28.09.2021)