V žiare noci

Film preslávený, avšak nie detektívnym príbehom, ten je absolútne bočný a pre diváka vlastne nie až tak zaujímavý. Všetko je to len o rasizme, o skutočnom, ktorý kedysi prebiehal. Aj preto napriek svojim názorom na novodobých rasistov z Black Lives Matter dávam filmu vyššie hodnotenie. Pretože nielen touto myšlienkou zaujal, ale dokázal aj pobúriť a hlavne v tej dobe dával veľký zmysel. Proti rasizmu v roku 1967 bolo treba ešte bojovať. Takže áno, dobrý film, V žiare v noci bol zasadený do miesta a času presne ako mal. Ak sa ale točia podobné filmy ešte dnes, je to už ozaj len propaganda. Alebo skôr už rasizmus čiernych voči bielym. (22.06.2021)

Mysteriózní? Ale no tak! Vždyť je to přeci poctivá kriminálka ze staré školy, která je však přeci jen v něčem jiná. Nudit se rozhodně nebudete, ať už jste fanda kriminálek anebo fanda intelektuálských dramat. Tvůrci měli šťastnou ruku při výběru šerifa - Steigerův výkon je dokonalost sama. O Poitierovi není třeba slov - zaručená kvalita. 9/10 (09.11.2008)

„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% (20.10.2007)

V ŽÁRU NOCI neuchvátí svojí prostou kriminální zápletkou, ta je jen pozadím k sílné reflekci amerického jihu, který měl i v 60. letech ještě daleko k rasovému smíření. Věřím, že Norman Jewison tehdy píchnul do vosího hnízda, pokud se V ŽÁRU NOCI promítalo ve Spartě, Mississippi (pro účely filmu se jedná o fiktivní místo), muselo by místní kino přinejmenším shořet nenávistí. (05.02.2014)

Kriminální zápletka není až tak zajímavá ani důležitá. Hlavní motor filmu je inteligentní černoch působící rozruch v rasisitickém prdelákově. Oba hlavní protagonisté mají velké ego a postupně si získávají vzájemný respekt. Už od začátku je jasný, že to Virgil vyřeší, proto mě víc bavilo sledovat, jak si poradí v nepřátelskym prostředí a jestli se dostane šerifovi pod kůži. Vůbec to nezestárlo. Nenapodobitelná šedesátková atmosféra je skvělá. Má to dvě fakt kouzelný scény. Hrozně se mi líbilo, jak Warren Oates šmíruje tu nahou holku a pak hlavně ta jak si podivínskej barman pouští z jukeboxu Foul Owl On The Prowl. (21.07.2016)