Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Nevýhodou je určitě délka - sto minut by bylo dostatečných. Jinak je to lehce humorné - nikdo taky nečekal v takovém filmu sprosté vtipy, že -, přiměřeně naivní, neskutečně přebarvičkované, trikově zvládnuté a zaručeně to potěší příznivce letadel - pro běžného diváka ale spíše jen zajímavost, která dokáže pobavit.... 7/10 ()
Báječní muži..., To je ale bláznivý svět, Velké závody a pár dalších 70mm spektáklů ze 60. let - to byly prostě filmy mého dětství. V podstatě jednoduchá komedie složená z epizod, v nichž účinkuje plejáda v té době známých herců z USA i Evropy. Ti vytvýřejí prototypy hrdinných aviatiků, kteří se pouštějí do dobrodružného leteckého závodu (když pomyslíme na technickou vybavenost létajících strojů té doby. Přidejme k tomu nádherné panoramatické letecké záběry a chytlavou hudbu podkreslující děj a máme dvě a půl hodiny filmové podívané, která se vryla do paměti (a neomrzí ani po x-tém shlédnutí, teď již bohužel jen na "maličké" televizní obrazovce) ()
Výpověď o pocitu svobody, který prožívali první průkopníci letectví ve svých otevřených strojích vysoko v oblacích v dobách, kdy ještě oblohu nekřižovala obrovská moderní letadla pro osobní přepravu či nadzvukové vojenské stíhačky, vzdušné prostory jednotlivých zemí nebyly monitorovány sofistikovanými dispečinky a letiště znamenalo často travnatou louku, pár hangárů a nádrž s palivem. Báječní muži na létajících strojích jsou filmem, který si s chutí rád pustím znovu. Skvěle vykreslené povahové rysy národností, inteligentní humor, výborní herci a na svojí dobu odvážné záběry. ()
Výborná komedie. Skvěle popsané charaktery jednotlivých soutěžících národů. Nejlépe vystiženo je jednání zástupce německého národa, kdy těsně před startem neznalý věci, pečlivě studuje příručku letce a ke svému létajícímu stroji přistupuje vojenským krokem. Nasmál jsem se i při startu Japonce. Prostě, je to inteligentní, výstižný a humorný film s romantickým kouzlem letících stařičkých strojů nad malebným územím Francie. ()
Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- Postava Stuarta Whitmana (Orvil Newton) je údajně pojmenována na počest vynálezce Orvilla Wrighta, který pomohl sestrojit první letadlo a sira Isaaca Newtona, který stojí za objevem gravitace. (TheSantiago)
- Prvý film, ktorý bol premietnutý vo vôbec prvom panoramatickom kine na Slovensku. Projekcia sa konala 30. apríla 1969 v Novej Dubnici v kine Panorex. (Raccoon.city)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)
Reklama