Yan zhi

Ohňostroj za jasného dne. Možná, kdybych měl za sebou deset špionážních seriálů, mluvil bych jinak, ale aktuálně toto chci zařadit mezi svých 10 nejoblíbenějších seriálů a zajímá mě, jestli hlavní postavy měly svůj živý předobraz. Za jediné drobné mínus považuji, že je seriál téměř apolitický. To "téměř" je důležité. Někdy kolem epizody 36 nastal moment, že jsem si řekl "wtf", ale jinak je to překvapivě objektivní a férové. Ani Japonci kupodivu nejsou primárně za svině (na obou stranách jsem našel postavy, kterým jsem fandil). Kdokoli se může zachovat jakkoli. Tempo občas zvolní, aby zase nelítostně pokračovalo dál. Nepředvídatelné, stejně jako druhá čínsko-japonská válka, při které Japonci vtrhli do země s občanskou válkou (nacionalisté a komunisté bojovali proti sobě, přičemž komunisté zaútočili na legálně zvolenou vládu). Samostatnou kapitolou je provedení. Hlavní hrdinka je sympatická a výborná herečka, jejíž občasná arogance je přitažlivá (pokud je takováto i v běžném životě, pak by stála za seznámení). Postavy okolo téměř perfektní (v několika momentech jsem u některého vedlejšího charakteru zaregistroval jemné vrzání, ale to není za 30 hodin nic, co by stálo za řeč). Nádherné kostýmy, exteriéry, interiéry, až obdivuhodně proměnlivé na takovou délku seriálu. Plně profesionální kamera snad nikdy není vyloženě statická. Pohled ze směru letící kulky, která zanechá na tváři krvavou šmouhu a udeří do pozadí. Permanentní napětí, flashbacky minimální. Kruté, nostalgické, realistické, smutné. MV OST: https://youtu.be/A-c2wzZIE3A (29.12.2016)