Sidney Hall

Nevím, kde začít. Ačkoliv mne napadá spousta vtipnejch hlášek, vezmu to asi spíš stroze, teda aspoň myslím. Já nevěděl, do čeho jdu (zaujal mě jen název a plakát, no bóže, stane se), takže už bylo asi pozdě couvnout, když jsem viděl tu pohromu... METACRITIC: 18%, ROTTENTOMATOES: 9%. What? To v tom filmu mučí koťata, nebo co komu provedl? Nakonec jsem byl vlastně i docela zvědavej, i negativní reklama je přece reklama. A jak to tedy dopadlo? Po shlédnutí musím říct, že je to fakt zvláštní úkaz tenhleten snímek. Víte, on dokonce ani svým způsobem špatnej není (což je legrační paradox), dokonce se dá v klidu dokoukat, přičemž je třeba uznat, že Shawn Christensen režii zvládá, ale... když on ten film je tak kurevsky hloupý! Myslím jako fakt hloupý, asi jako cikán z ulice, co se chlubí výučním listem, aby zastřel svou duchovní bídu, přičemž vy tušíte, že má sotva pomocnou školu. Faktem je, že takováhle nedramata nevysílali svého času ani ve všední den dopoledne na Hallmarku. Nemá to scénář, nemá to opravdové postavy, nemá to ani pachuť autentičnosti, a i to jakoby rozuzlení je vykonstruováno příliš uměle. Má to však precizní do sebe zahleděnou pózu, která se chtěla stát děsně kultovní. Tím si však Christensen (držitel Oscara!) nadlouho a hodně hlasitě zabouchl v Hollywoodu všechna vrata. Zvěsti nelhaly. Tohle byl objektivní odpad, jen s tou podmanivou hudbou. 27% (18.03.2018)

Sidney Hall... posera a lůzr. Tak velký, že děvče jako Elle Fanning musí obléci kalhoty. Tři linie příběhu, z nichž za snesitelnou a jakž takž funkční se dá považovat jen ta adolescentní a to především díky spontánnosti Melody. Zbylé dvě, založené na osobních tragédiích (hlavních postav) se díky nedostatečné propracovanosti zcela minou s divákem a ona tragédie působí jen uměle vykonstruovaným dojmem a díky tomu je posledních 15-20 minut nesnesitelných a snad i na kýbl. Banálnost dialogů (monologů) je v některých momentech až vražedná - "Připadalo mi, když jsem se díval na všechna ta světla velkoměsta, že jsem jedno z těch milionů světel, jen malinkatý pixel, pohřbený v bílém šumu života, co bliká jen malou chviličku." - ovšem toto je zřejmě moderní umění :) Dvě smířlivé hvězdy, jinak odpadovému filmu, uděluji za přirozenou Elle a vcelku příjemnou hudbu. (20.05.2018)

Už pekných pár dní nad tým filmom rozmýšlam. Páčilo sa mi to, ale dosť ma mrzí premárnený potenciál. Ja napríklad mám rád filmy s Lermanom. Tiež mám rád Večierku. Ale že dokážete byť sympatický v roli chlapca od vedľa, vás ešte nekvalifikuje hrať vážne a emočne silné, dospelé dielo. Rovnako ako oscar za roztomilý kraťas ešte z nikoho nespravil veľkého režiséra. A ja sa proste nemôžem zbaviť dojmu, že so skutočným režisérom, skutočným scenáristom, strihačom a so skutočnými hercami, mali tieto postavy a tento námet šancu byť naozajstnou udalosťou, filmom roku. Ta výťahová scéna. Ten samovražedný román. Vzájomný obdiv medzi dvoma géniami. To dievča, ktoré sa ukrýva za záclonou a posiela psaníčka ... Primetime v sobotu na Markíze, s šiestimi reklamami a reprízou budúci rok, skrátka nie sú osudom, ktorý by si zaslúžila takto nádejná látká plná nápadov. (19.09.2019)

The Vanishing of Sidney Hall má pútavý príbeh, hýri mnohými spektrami emócií, ale čo mu celý čas neuveriteľne chýba, je akýkoľvek náznak autentickosti. Počas sledovania som sa nemohol zbaviť pocitu, že životná línia mladého Sidneyho je len dojímavou fikciou, ktorej po pravde neverím ani nos medzi očami. Chovanie postáv (najmä spisovateľa Halla) bolo občas na hranici únosnosti. Oscaroý režisér Shawn Christensen v tomto prípade mieril dobre, ale nakoniec strelil dosť vedľa. Jeho snímka je do seba zahľadenou, väčšinu času zbytočne silenou drámou, kde od odchodu Sidneyho z domu absentuje akýkoľvek významný moment vnútorného šťastia. Óda na utrpenie síce vyšla na jednotku, no od reality sa dej filmu vzdialil behom niekoľkých desiatok minút tak ďaleko, že to moje mozgové bunky nemohli jednoducho pobrať. Nejde o nekvalitnú snímku, ktorá by nestála za reč, ale násilné tlačenie na pílu umelých emócií mi nedovolí ísť s hodnotením vyššie. Navyše Logan Lerman je neuveriteľné drevo a jeho budúce ja (depresívny autor s tvárou tínedžera/bezdomovec s dôkladne zastrihávanou bradou) pôsobilo viac komicky než seriózne __ P. S. vzťah syna a rodičov plus dospelá verzia partnerstva Melody a Sidneyho bola nedostatočne vykreslená. Jej vývoj následne nedával príliš zmysel a divák musel chtiac či nechtiac len prijať to, čo sleduje. (08.05.2018)

dobře zahrané drama postavené primárně na dialozích a hledání sebe sama.Bohužel pro Sidneyho je filmů o tomhle tématu (navíc s hodně podobnými hrdiny) poslední dobou celkem dost a pokud bych si mohl vybrat pro další projekci bych sáhnul jinam.Moc tady ke čtyřem hvězdám nechybí,ale právě ve srovnání např. s Perks Of BEing Wallflower,nebo 13 reasons why (což byly první dvě věci které mě při sledování okamžitě napadly) to prostě není úplně ono...60% (19.03.2018)