Prežil som svoju smrť

Očekávání skvělého československého válečného filmu bylo naplněno. Škoda, že záprtek z hnízda rudé slepice jej lehce zasmradil. I mým názorem je, že jde asi o největší roli Františka Peterky a jedno ze vzácných dramat Ladi Menšíka. Pět hvězd snad musí věnovat každý sentimentální divák, jako jsem já, za Ave Maria na skalnatém ostrohu smrti. (17.02.2017)

Jeden z prvních filmů Vojtěcha Jasného, a další z ukázek jeho neoddiskutovatelného talentu. Při čtení popisu děje by se mohlo zdát, že jde o inspirační zdroj pro Triumf Ducha s W. Dafoem a E. J. Olmosem, ale není tomu tak. Drama, jemuž vévodí vynikající (a skutečně nabušený) František Peterka, se soustřeďuje na sounáležitost vězňů a hluboce lidské okamžiky tváří v tvář nepochopitelně jakéhokoliv náznaku citu prosté mašinérii spíše než aby šokovalo groteskními scénami večírků pro esesmany. Vojtěch Jasný dokázal s pomocí vynikajících herců vytvořit velmi soudržný film, obsahující několik scén nejen hodných zapamatování, ale takových, jaké si nejde nepamatovat. Jednou z nich je samozřejmě scéna na schodech, druhou Ave Maria, a našlo by se jich ještě pár. To je na pouhou hodinu a půl více než slušný výkon, řekl bych. A to jsem ještě nezmínil precizní práci pokud jde o realismus - vězňové stejných národností spolu mluví svým rodným jazykem, používají tlumočníky (kteří někdy tlumočí tak jak se jim hodí), mluví s přízvukem atd. atd. Myslím, že jde o film neprávem zapadlý vedle např. celkem pravidelně reprízované Modlitby Pro Kateřinu Horowitzovou. S touto nejvyšší třídou rozhodně snese srovnání, byť nejde hlavně díky trochu zvláštně a zkratkovitě působícímu konci o úplně rovnocenné soupeře. Já každopádně dávám 80%. (22.09.2012)

Tonda "Bivoj" Majer byl frajer, že to přežil? Nebo byl frajer, že přiznal, že přiznal díky jiným, kteří byli lepší a zemřeli, aby on žil? Dle mého kombinace obou. Patnáct let po válce bylo dost přeživších, aby se díky jejich vyprávění podařilo Vojtěchu Jasnému dobře vytvořit atmosféru koncentračního tábora Mauthausen. Silnými scénami jsou úvodní nástup, zpěv Ave Maria (ani Lucie Bílá mě nedojme tolik jako židovský zpěvák na skále), schody smrti (skutečně existovaly a šlapal po nich i jiný "Tonda" a to Novotný, pozdější československý prezident). Pro sportovní fanoušky tu boxu moc není. Film také není určen pro popírače holocaustu, mohli by mít z toho srdeční, žaludeční a mozkové či jiné problémy. Opravuji se je to film přesně pro ně. Mimo jiné pivo u Fléků jako protislužba ano, ale bramborák jako přídavek ve stejné destinaci je už vydírání. (07.12.2020)

Vojtěcha Jasného považujem za silne nadhodnoteného režiséra, ktorý sa svojim filmom venoval s rôznou úrovňou zaujatia. Zatiaľ čo Rodákov pripravoval 20 rokov, tento film nakrúcal pravdepodobne z chodu. Už dlho som nevidel niečo tak naivné a tak odfláknuté. Keď mohol Tom Hanks kvôli Stroskotancovi schudnúť 20 kíl, prečo Jasný nevybral nejaké asketickejšie typy do úloh koncentráčnikov. Dobrý herec údajne zahrá všetko, ale obézny herec nezahrá väzňa v tábore smrti. Mal som pri sledovaní rovnako hlúpy pocit, ako pri Veľkom úteku. Tamojší zajatecký tábor mi skôr pripomínal tábor skautský. Škoda ďalších slov. Určite spravil veľa vtedajší dohľad režimu nad tvorbou, ale Jasného podiel je neodšriepiteľný. Aj gudaulin spomenul Boxera a smrť. Je pre mňa nepredstaviteľné, aby som týmto dvom filmom rozdielnych kvalít dal zhodný počet hviezdičiek. (16.12.2015)

„Vy se zítřků bojíte, my se na ně těšíme.“ Několik let jsem se tomuto filmu vyhýbal s tím, že mě zde čeká brutálně zdrcující záležitost, abych nakonec dostal schematickou agitku o statečném komunistovi v lágru. Několik scén silných bylo, z nichž za nejsilnější pokládám tu s vláčením těžkým kamenů po schodech, na nichž nejeden utrápený vězeň nalezne svou smrt. Hned na druhém místě by pak byl závěrečný statečný čin ze strany lékaře. Že bych měl ale strhující prožitek z filmu jako celku, bohužel za sebe říct nemohu. Spíše je tento silně ideologicky mířený snímek pro mě důkazem, že ani téma z 2. světové války a prostředí koncentračního tábora nemusí automaticky zajistit excelentní film. Socialistický realismus se tu projevuje se vším negativním (klišéovitý vypravěč s patetickým nábojem, výrazná ideologická linka) i pozitivním (realistické záběry z daného prostředí s dojmem autentičnosti, vč. spousty cizojazyčních dialogů). Leč realismu je zde ve jménu vykřeslování prostředí v první polovině až příliš hodně na úkor rozehrání jednoho celistvějšího příběhu, který dotváří většinou jen vypravěč. Bezesporu nejvíc režisér Jasný šlápl vedle v obsazení nepříliš přesvědčivého Peterky, který se do hlavní role vůbec nehodil nejen herecky, ale ani fyzicky (míním vzhled a postavu podvyživeného vězně, ostatně co do sportu dojde pouze na jednu boxovací scénu). Nejen vzpomínka na tematicky příbuzného Boxera a smrť (1962), z něhož jsem strhující zážitek naopak měl, mi prakticky nedovolí najít důvod, proč Jasného film hodnotit výš. 60% (16.11.2020)