Pouštní květ

Neuveritelna sila a charizma sa ukryva v Terenceovi Hillovi,ten clovek nech Boh da sa dozije 120-tky,ide z neho nieco velmi dobre,no a co sa tyka filmu,tak je venovany zosnulemu Budovi Spencerovi,nech odpociva v pokoji,prva polovica bola urcite lepsia,ta druha uz zaostavala,hlavne ma sklamala zaverecna patnast-minutovka,zdala sa mi nejaka urychlena,odflaknuta,chladna,co je skoda,ale aj tak ako spomienka na Budyho to bolo krasne gesto od Terencea...:-) (23.04.2020)

Viděno v německém znění. Asi by film ani nevzniknul, ale (SNAD ANI NE SPOILER) věta před závěrečnými titulky ve znění: Na památku mého přítele Buda napoví. Možná i v souvislosti s dějem tohoto snímku. Ten je v kostce lehce shrnutelný. Stařík, jenž bydlí na statku u italské farnosti, se vydá na svá stará kolena na Harleyi do pouště ve Španělsku, aby se podle vzpomínek z jedné knihy mohl pustit do celého jejího přečtení a to v nočních hodinách... Cestou nabere mladé děvče, jenž trápí zřejmě nějaké problémy a zbytek filmu je o jejich vzájemném spirituálním poznávání. Komorní to příběh, kde ovšem nemůže chybět nějaký ten úder pánvičkou do kebule, vše je točeno s laskavým pohledem na přírodu a ostatek vůkol. Sice je škoda, že nevyslyšel nabídku Tarrantina, ale tam by asi musel vzít rozporuplnější roli a nemohl by do toho moc mluvit. PS: Je milé vidět T. Hilla, že ještě ve svých takřka osmdesáti kráčí dost jistým krokem. Ani podle tváře byste mu ten věk nehádali. :-) a ještě jedno info... určitě potěší, že v německém znění jej namlouvá jeho dabér .. takže pamělníci, jenž sledovali kupř v osmdesátých letech, jako já, ORF a filmy Buda a Terrence tam vysílané, určitě nepřijdou k úhoně .. že bysme se jednou taky dočkali kupř Trávníčka? ... :-) Moc tomu nevěřím. PS: A věřit jsem měl. :-) (29.03.2019)

Mario Girotti je legenda. Jako Terence Hill se stal světoznámým s jeho přítelem Budem Spencerem v 80.letech. Jejich filmy se promítali také v Československých kinech a televizích. Ve filmu Pouštní květ se jako 79 letý vydává na motorce z Itálie do Španělska. Film je ale nudný s esoterickou příchutí. (03.12.2020)

Terence Hill je zpět!!! Režie, scénář, hlavní role v osmdesáti letech. Roadmovie o Thomasovi, který jede do pouště přečíst si knihu a potká problémovou Luciu ( Veronica Bitto ). tak jede s ní. Tomuto komornímu snímku, který občas žánrově skáče od duchovního dramatu po grotesku jsem chtěl dát sotva dvě hvězdy, ale až v dovětku u titulků " Věnováno Budovi" jsem pochopil o čem to celé bylo a rozsekalo mne to, což se možná stane jen lidem, kteří měli v dětství za hrdiny ty dva fackovače s ránama "džžž" .Přestřelím na pět hvězd, protože ikdyž nenávidím filmy o umírání a nemocech, ale tady je to poprvé, co to mělo tak pozitivní konec. Pro mne poslední dojemná tečka za kariérou Terence a Buda. (25.04.2020)

Vlastně celou dobu bylo tak jasné, že je to pocta Budovi, že to snad ani nemuselo být v těch závěrečných titulcích. Cestování na motorce pustou krajinou, dvě polorozpadlé boudy neznámého původu kdesi v poušti, které jako by vypadly z nějakého spagetti westernu z 60. - 80. let, hospodská bitka, no já chvílema čekal, odkud se ten Bud vynoří. A do toho další pecka - Lucia v podání Veronicy Bitto. Nádherná, přirozeně krásná a poněkud svérázná holka s poněkud (možná až moc) tajemnou minulostí, která se k Thomasovi přidává na cestě. Proč jsem měl občas pocit, že koukám na jakousi italskou verzi Veroniky Kubařové:)? Ono to teda mělo svoje dějové mouchy, třeba mi není zcela jasné, jak Lucia Thomase v poušti v té boudě našla. Stejně jako skoro celou dobu nic nenasvědčovalo tomu, že Lucia je vážně nemocná. Konec byl takový trochu zvláštní, ale možná i to, že to nemá zrovna sluníčkový závěr (ne, opravdu se nevzali a šťastně tam spolu nežijí dodnes) má svoje kouzlo. Na plný počet to napoprvé asi nebude, ale za krásné poctivé čtyři s radostí, koukalo se na to moc pěkně. (04.01.2021)