Keď príde kocúr

Film bezesporu zaujme lyričností, svou výtvarnou, pohybovou a hudební stránkou, třeba na takový Menšíkův tanec s čápem člověk nezapomene do smrti. Po stránce dějové je to trochu horší, po stránce ideové pak nejhorší. Chápu totiž toto dílo jako jasnou Jasného snahu podlézat komunistům, páč se snaží vsugerovat divákovi, že rudá barva je tou nejlepší. Přitom, proč by měla být zamilovanost největší hodnotou? Vždyť se jedná o pouhopouhé zamžení mozku, sloužící ke slepé reprodukci, která žádný smysl nemá. Navíc, tento cit má i obrovský destrukční potenciál, vede mnoha vraždám, sebevraždám, dokonce si vysloužil zcela přiléhavé přirovnání k moru, ničícího vše, co se mu postaví do cesty. Pro mě zkrátka tento pud stojí na žebříčku nejníže. Naopak, takoví lháři jsou povětšinou roztomilí, plní fantazie, člověk si s nima užije spoustu legrace. Drobní zloději jsou zase pravým požehnáním pro ekonomiku, protože okradení si musejí pořídit věci nové, a tak podporují růst HDP. Navíc si uvědomme, že v té době v podstatě žádné jiné způsoby na oživení výroby neexistovaly, neboť ČNB se svými prosíravými metodami se ještě měla dlouho pohybovat na tzv. houbách. No ale zpátky k filmu, obsazení se také povedlo, Werich opět neodolatelně dlabal salám, takže i ten nejzarytější vegetarián se nad sebou musel zamyslet, Brodský ještě ve věku, kdy jeho tvář nepřipomínala šarpeje (ale už to bylo jen tak tak), noo a krásná Vašáryová... její měkce slovensky vyslovovaná čeština působila neodolatelně, její tvář taky, jediná škoda je, že jistý objevný článek vyšel až v r. 2009... (12.02.2015)

Vojtěch Jasný je asi jediný český režisér, který mě opravdu a se vší parádou dostal. Možná to bude tím jeho citem pro červenou... a nebo kompozicí jednotlivých scén, kdoví. Nebádám, proč na mně kdysi zapůsobil jako zjevení, jsem mu jen vděčná za to, že mě nikdy nechtěl laskavě hladit banálními frázemi, přesvědčovat o české holubiččí nátuře, těšit hřejivým humorem a rozesmávat plytkými vtipy...myslím, že to, co hledáme třeba v Gondryho Nauce o snech nebo v Burtonově Velké rybě je stejné, jako to, co nám Jasný ukázal už v 60.letech.9/10 (01.09.2008)

"Žil jeden stařec. Byl to takový mudrc. Ráno vstal a protože neměl dohromady co na práci, vyšel ven na procházku a vtipně glosoval svět kolem sebe. S chápavou ironií se usmíval lidským slabůstkám, jemným humorem poukazoval na drobné nešvary a nepravosti. Rozmlouval s kýmkoliv - od kopáčů přes prodavačky, dělníky až po úředníky a manažery; ti všichni ho dobře znali. Není divu, že se jednou lidé smluvili a toho dědka umlátili k smrti." (26.10.2021)

Už 40 let strá pohádka pro dospělé od Vojtěch Jasného vypráví příběh poklidného městečka, jehož zdánlivá spořádanost kryje především licoměrnost a prospěchářství jeho obyvatel. Jeho klid je však narušen po té co dorazí jeden kouzelník, krásná a záhadná dívka a především kocour... V tomhle filmu není nic, co by mohlo vyšumět. Buď to fungovalo a funguje nebo ne. Já si myslím, že ano. (03.08.2004)

Trochu vyčpělá filmová revue. Vojtěch Jasný je někdy svou poetikou a alegorií trochu nejasný. Zajímavé je jen obsazení a zejména Werich - je to opravdu persóna, která okamžitě na jevišti nebo plátně na sebe strhne (zaslouženou) plnou pozornost. V každém případě to je "must see" film, protože jsem už o něm tolikrát slyšel nebo četl, popřípadě se na tento film odvolává nespočet odkazů. (09.12.2008)