The Crowd
Réžia:
King VidorKamera:
Henry SharpHrajú:
Eleanor Boardman, James Murray, Bert Roach, Estelle Clark, Daniel G. Tomlinson, Dell Henderson, Lucy Beaumont, Freddie Burke Frederick (viac)Obsahy(1)
John Sims se narodil 4. července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání". Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se žít nedá... (Morien)
(viac)Recenzie (17)
Na němý film se podívám jednou za čas, tentokrát přišel na řadu film Ecce Homo! a byl jsem potěšen. Tento snímek obsahuje výjevy jako vystřižené ze života, jinými slovy, to byl realismus jako prase. A o to je hodnotnější, že není založen na požadavku jednostranného diváckého vidění, citovém vydírání a sociálních myšlenkách. ()
Hlavní postavou tohoto zajímavého snímku o jednom pádu a následném polorozkladu lidské duše je mladý Američan John Sims,který se po svatbě dostává do materiálních těžkostí a navíc je zcela zdrcen smrtí své malé dcerky. Film ale nakonec končí zajímavým happy endem : John se ženou navštíví cirkusové představení a oba se smějí. Jak ale pravý závěrečný titulek filmu : Co jiného jim zbývá? Krásná a vrcholná scéna filmu je ta kdy John (James Murray) stojí sám naprosto bezmocný uprostřed anonymního davu, kdy nekonečný zástup, složený možná s tisíců či miliónů podobných lidských osudů, se žene lhostejně a netečně kolem něho, kdy on má zavřené oči a ruce vztyčené na horu jako když se vzdává. Jeden z nejlepších a nejhodnotnějších Vidorových filmů, který určitě stojí za shlédnutí. Za krásnou kameru a za město měst New York za 5*. ()
Sila. Nadčasové témy vo fantastickom formálnom prevedení (tá režijná práca pri kontrastoch anonymného davu a najbližšej rodiny je úžasná). Herci na nemý film krásne civilný, kľúčové momenty dychberúce (aj slzy čerpajúce) a tempo neuveriteľné. Nádherne vidieť, že so šikovnou dramaturgiou sa dá odrozprávať časovo rozmáchly príbeh aj za pol druha hodiny. Jeden z najlepších filmov nemej éry. 10/10 ()
Tohle je moje první setkání s mužem, který si říkal King Vidor. Změnil si jméno z původního Vidur na Vidor. ano, křestním byl skutečně King. Rodiče asi věděli, že z něj bude někdo známý a král filmový do jisté míry skutečně byl. Podle tohoto neskromného jména jsem si říkal, že to, co uvidím, bude epická podívaná anebo nějaká pořádná estráda, ale byl jsem překvapen. Tohle je celkem syrové drama o sebedestrukci jednoho člověka. Narodil se v Den nezávislosti, a to dokonce v roce 1900. Všichni mu předurčovali velké věci, a tak tomu věřil. Jen pro to nic nedělal. Film má naprosto skvělé scény, kdy hlavně ty obrovské uniformní místnosti jsou neskutečně depresivní, stejně tak i bezstarostnost hlavního hrdiny. Závěr je krásným dovětkem a pochopením originálního názvu filmu, což ale nebylo těžké pochopit dříve. ()
Vyspelý a citlivý snímok zachytávajúci dejiny druhej priemyselnej revolúcie a pohľadom (pre)ambiciózneho Johna Simsa. Človeka, ktorý vyrástol ako dieťa pokroku civilizácie a ktorého mindset v prostredí pretvárajúceho sa a rýchlo sa meniaceho New Yorku ho "osvecuje" k výnimočnosti a nedotknuteľnosti. Láska k žene a strádanie v kariérnom živote a uvedomenie si zodpovednosti za chod rodiny ho doviedol na mizinu a hľadá stratenú tvár. Uvedomil si, že v živote sú veci o ktoré treba bojovať, aj keď možno nevyjde to, čo videl optikou rozžiarených očí ešte pár rokov dozadu. Je to strhujúci film o túžbe hľadania stratenej tváre a chuti bojovať v ťažkých situáciách. Ukazuje to na krehkosť, zraniteľnosť ale i vnútorné odhodlanie človeka-postavy. Divák ju teda vidí vo viacerých polohách a nielen v prikrášlenej podobe. Film pracuje s nivelizačným potieraním skupín obyvateľstva smerujúcim k otázkam existenciálnym, ktorých životný boj vyzerá v mnohom veľmi podobne. Nehľadiac, kto má aké postavenie, vplyv či majetok. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Režisér King Vidor natočil mnoho scén v ulicích New Yorku se skutečnými lidmi, nikoliv s komparzem. Ve filmu se tak objeví opravdové autobusy, vlaky a dokonce i skuteční dopravní policisté. V jedné scéně přikazuje policista někomu do kamery, aby šel k němu. Tento pokyn byl ve skutečnosti adresován právě režiséru Vidorovi a štábu policistou. Vidor poté zakomponoval tuto scénu do filmu. (ČSFD)
Reklama