Noc na zemi

Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 (08.10.2014)

O filme, ani o Jimovi Jarmuschovi som predtým nič nevedel a hneď prvá časť ma trochu zaskočila. Ale postupne sa mi mozaika začala skladať až k celkovému nadpriemernému dojmu. Mám síce pochopenie pre problémy spojené s priestorom vymedzeným kabínami piatich taxíkov, ale nakoniec bola to voľba autora. Neprekvapovali ma preto slabšie, ani celkom hluché miesta. K ich preklenutiu prispela aj neprepočuteľná hudba. Ale napriek všeobecnému nadšeniu druhýkrát tento film už vidieť nemusím. (17.08.2010)

Prozatím nejlepší Jarmusch. Přestože je mozaikovitá struktura sofistikovanější ve starším Tajuplném vlaku, Noc na Zemi se líbila už kvůli té nalajkované formě (hodiny > mapa > představa města > taxík) víc. Jedná se o asi nejkouzelnější dialogy o hovně, které však v hloubi duše ukazují krutou pravdu o dnešním, tak různorodým a přeci tak všedním světě. 5 povídek, 4 jazyky, 4 hvězdičky. Některé příběhy mi sedly víc, některé méně. .:Los Angeles:. Už od nastoupení do taxíku průhledná záležitost a nebýt vynikající cinkající jako řetěz a sedící na telefonním seznamu Winony Ryderové, nejspíš bych ani ty dialogy tolik nesledoval. Srovnání dvou společensky odlišných skupin bylo už zpracováno lépe, i když závěrečné "shut up" u mě vyvolalo široký úsměv. [70%] .:New York:. Pro mě nejlepší povídka, která dokazuje, že stará dobrá hádka s všemožnými asshole, fuck you a stfu funguje mnohdy lépe, než dramaticky napsané dialogy. Espozito vynikající, Mueller-Stahl dostal podobný úkol, jako Benigni v Down by Law a pobavil přinejmenším stejně dobře. [90%] .:Paříž:. Nejmelancholičtější povídka se slepou ženou a přistěhovalcem z Pobřeží slonoviny. Bohužel stejně jako v případě Římu, prvních 5 minut je naprosto zbytečných. [70%] .:Řím:. Nebýt roztahaného úvodu, jasně nejlepší povídka. Má spád, Benignimu ta huba jede pořád a jeho hříchy stojí za to. Jestli však jeho osobu moc nemusíte, povídku si znechutíte a stejně jako u LA, i tady je závěr průhledný, jakmile zákazník do taxíku nastoupí. [80%] .:Helsinki:. Vyvážená povídka s přesně vyhraněným tragikomickým stylem. 3 opilci a taxikář se svým trpkým životem. Škoda, že se toho víc nestalo co do obsahu, tečka by to mohla být vskutku famózní a napěchovaná emocemi. [75%] Takřka nesyžetové povídky, tlachání o ničem, magicky vykreslená, pozdní noční hodina. To jsou taháky, proč se na film kouknout. Žádné velké moralizování, žádné velké dějové zvraty, jen pár taxikářů a jejich zákazníků. Střetnou se, popovídají a zase se rozejdou. Jedné noci na Zemi. Na odpočinek, relaxaci a zasmání ideální. (09.07.2008)

Další, ze skvělých projektů Jima Jarmusche. Začínám ho mít fakt víc než rád. Tahle povídková slepenice mě pořádně dostala. Každý příběh je něčím zvláštní a každým pobaví. S výjimkou toho posledního z Helsinek, který se o to ani nesnaží. Žádnou bych nechtěl vyzdvihovat, ale co se týče herectví, tak nemohu nezmínit improvizační schopnosti Roberta Benigniho, to je fakt machr. Ale veškeré dialogy jsou vyšperkované a dělají z filmu to co je. Geniální záležitost. Příště se na to ale musím podívat v noci. Proč mě to vlastně nenapadlo už teď, vždyť je to jasný už z názvu? (10.05.2009)

Tak tu mame pet povidek, kazda se odehrava v taxiku, kazda v jinym meste a s jinejma lidma a vlastne se tu jen mluvi. Prvni v Los Angeles neni spatna, ale ani nijak extrovni a cela stoji na perfektni Winone Ryder, ktera vypada jak patnactileta holka vytazena z popelnice a i se tak chova a mluvi. Plus tu je fajnovej, i kdyz predvidatelnej konec. Druha povidka z New Yorku je vrchol celyho filmu, nehoraznej komedialni naklad o chlapkovi a zensky, co se furt hadaj a "veze" je Armin Mueller-Stahl, coby nemeckej taxikar, kterej moc nerozumi anglicky, neumi ridit a nevyzna se ve meste. Treti povidka z Parize je nejslabsi. Zacatek s dvojkou taxikare urazejicich kravataku je sice docela vtipnej, ale ty za chvily vypadnou a nahradi je slepa zenska, jejiz oci by obstali i na nejaky potvore z pekla a od ty chvile to je opruz. Nastesti je to taky nejkratsi povidka. Dalsi z Rima je ze zacatku priserna, Benigni jede sam v taxiku a mele naprosto neskutecny sracky, ale nastesti nekdy po peti minutach nalozi kneze v podani Bonacelliho, kterej vypada, jak kdyz mu nekdo poradne nalozil a zacne se mu zpovidat, co vsechno v zivote osukal (a zensky to vzdycky nebyly). No a nakonec je z toho druha nejlepsi povidka. Posledni povidka pusobi, jak kdyby sem vubec nepatrila. Odehrava se v Helsinkach a ctyri chlapci v aute si povi dva dojemny pribehy, jak ten zivot neni fer a spolecne si poplacou. Nic extra, ale da se. Takze celkove dve perfektni, dve slusny a jedna debilni, celkove 4*. (04.04.2009)