Noc na zemi

Noc na zemi je skutečně éterický film. 5 povídek, dvě severoamerické, tři evropské, natočené jedním zajímavým režisérem, který nechává rozehrát domovské charaktery vždy ve stejně omezené době, na jiném konci světa (hovořící svým jazykem), vždy kolem jízdy v taxíku. Sem tam to jsou situace jemně humorné, občas smutné, občas perfektně vypointované, ve výsledku hřejivě lidské. Herečtí kolegové z různých zemí jsou přesvědčiví. Vybočuje v podsatě jen exhibice Roberta Benigniho v povídce italské, která společně s tou New Yorskou reprezentují spíš humornější část dílka. Některé situace a dialogy jsou jedním slovem nezapomenutelné a patří k nim třeba slepá Francouzska nebo klaun Helmu(e)t. A přičtu-li k tomu typicky Waitsovskou hudbičku, která nevtíravě hraje pod uši, musí Noc na zemi prostě svých 5 dostat. (16.10.2006)

Na začátku jsem nevěděl, že půjde o 5 "taxikářských" příběhů z různých koutů světa, takže ke konci prvního z nich (s Winonou Ryder) jsem netrpělivě čekal, jestli si udrží nastolenou výbornou laťku. A hle, střih a skok někam jinam... Celkově mají všechny něco do sebe, jsou neotřele vtipné, určitě aspoň 70% nadprůměr; ale zklamala mě má nevědomost, protože jsem byl opravdu zvědav, jak se bude první epizida vyvíjet dál. (24.03.2010)

Další jedinečný Jarmusch. Nemusíme mít jeho styl rádi, ale přesto je třeba uznat, že ten člověk má svou tvorbou co říci (což se nedá říci o velké většině jeho vrstevníků). Každopádně po téhle půvabné zkušenosti už nemůžu nikde prohlašovat, že zábavně natočit dvě hodinky nepřerušovaných dialogů zvládne jen a pouze Quentin Tarantino - Jarmusch to zde totiž zvládl natolik suverénně, že jsem celou dobu nejen pozorně naslouchal, ale také se hlasitě smál a dumal nad tím, co to vlastně ti zvláštní/obyčejní lidé vypouštěli za podivná/všední moudra. Přestože každá povídka je náladově trochu z jiného těsta a aplikuje jiné lidské vlastnosti, ve všech zahlédneme alespoň kousek sebe samého, kousíček charakteru, který dává pravidelně najevo úplně každý (nebo by alespoň měl). New York byl vtipný a laskavý, Paříž přátelská a láskyplná, L.A. krásně rozjezdové a Helsinki příjemně tragikomické. Jenom ten Řím mi tam nějak neseděl, i když ty Benigniho problémy k životu asi taky patří. :)) 85% (23.02.2014)

Film se skládá z pěti filmových povídek, podle různých světových velkoměst: pět hvězdiček pro L.A. (Winona Ryder) a především New York (skvělý Mueller-Stahl), čtyři hvězdičky pro Helsinky (přesně ve stylu Kaurismakiho) a Paříž (výborná slepá Béatrice Dalleová) a jen dvě pro Řím (co naplat nemám rád Benigniho a tu jeho ukecanost). (27.07.2003)

Film z názvom, od ktorého by ste čakali všeličo, len nie to, čo dostanete. Po prvej L.A. časti som si myslel, že sa to už ,,konečne,, rozbehne a možno sa aj využije niečo z toho, čo mi bolo za 25 minút ,,dôkladne,, naservírované, no musel som sa mýliť. Dostal som to isté – miestami nudné, ale reálne a elegantne zrežírované ,,zoživota,, príbehy, ktoré si už však nebudem mať potrebu púšťať ešte raz. Až na konci som si však uvedomil, že málokrát sa mi podarilo tak stotožniť s pocitami jednotlivých postáv, ako v tomto filmu. Bolo by to za štyri, keby som bol mal aj iný zážitok, ako stotožňovanie... Triajpól. (03.11.2008)