Tajomný vlak

Jim Jarmusch je hodně specifický autor a rozhodně jeho film nemusí sednout každému. Je to spíše konverzační, trochu filosofické, stejně jako všechny ostatní Jarmuschovy filmy, ale tady mi přišlo, že je toho, co se de děje, skutečně málo. Neubránil se ale dobrým scénám a hlavně příjemným hereckým výkonům. (28.03.2018)

Keď sa na úvodných titulkoch objavil Jim Jarmusch, znepokojilo ma to, pretože k jeho filmom mám zatiaľ ambivalentný vzťah. Náladu mi vylepšil Elvis Presley s jeho Mystery Train, ale potom už nasledovala iba vyčerpávajúca dvojhodinovka. Nekonečne dlhé zábery na chôdzu jednou ulicou, striedali rovnako dlhé zábery na chôdzu inou ulicou. Raz kuliovsky vláčili kufor, inokedy hŕbu časopisov a na záver dve fľaše kradnutej whisky. Nebolo všetko iba zlé. Prirodzene, že som si všimol rôzne náznaky, jemný humor, kritiku, páčili sa mi tie dve postavičky v hoteli, ale viac ako dve hviezdičky aj tak nedám, pretože som od filmu vstal vyčerpaný a znechutený Jarmusch-Nejarmusch. (10.11.2010)

Přestože Jarmusch natočil "Tajuplný vlak" dva roky před "Nocí na zemi", zdá se mi být filmařsky vyzrálejším dílem. Oceňuji na něm mnoho věcí, přičemž je asi všechny nedokážu vypsat ;o) Ale pokusím se některé z nich zmínit... Jednou z nich je (sebe)kritická reflexe Ameriky, která je sice velmi trefně cílená a mnohdy velmi nelichotivá, ale přitom neztrácí nadsázku, humor, vtip a hravost. Další (pro Jarmusche ostatně typický) jemný a inteligentní humor. Další promyšlená a přitom svrchovaně fungující struktura filmu. Každý z příběhů filmu nejen dobře funguje samostatně, ale navíc tvoří pevně skloubený celek. Rozhodně stojí za to se k tomuto filmu vracet a znovu jej promýšlet, nebo ještě přesněji prožívat. Nechat se příjemně ukolébat pomalým rytmem a přitom nezhatit ostražitost, neboť ten klid je jen zdánlivý. Vypečené špílce vás čekají na každém kroku... Celkový dojem: 90% (11.12.2006)

Nechapu, proc se to jmenuje Tajuplny vlak, o zadnej vlak tu nejde a tech par scen z vlaku jsou vsechno mozny, jen ne tajuplny. Jinak je to klasickej Jarmusch, tri povidky, vicemene o nicem, nic moc se nedeje a jen tak se keca, taky vicemene o nicem, ale jako ve vetsine Jarmuschovo filmech, i tady to vcelku funguje. Prvni povidka s dvema japoncema je asi nejslabsi, par kecu o hudbe a pak si to rozdaj v hotelu, pointa nikde. Druhej film s Nicolettou Braschi je aspon vcelku vtipnej, i kdyz nejakou vyraznejsi pointu by tu clovek taky hledal marne. Treti povidka tak ze zacatku pusobi nejzajimavejs, tri ozralove se schovavaj pred fizlama, bohuzel povidka dost ztraci svoji dylkou a ke konci uz nudi. Z hercu bych asi zminil sympatickou Nicolettu a looserskyho Buscemiho, nicmene nejvtipnejsi je asi dvojka cernochu v hotelu. Konec filmu se sice jakz takz snazi tyhle tri povidky provazat, ale stejne to cely vyzni tak nak do ztracena. Lepsi 3*. (24.08.2009)

Kdo zná nějaký Jarmuschův film, nebo ví, co je pro tohoto tvůrce charakteristické, ten nemůže být zklamán, zato musí být nadšen, protože dostane přesně to, co čekal. Velmi nedramatické, velmi pomalé, s dokonalými bizarními figurkami ( pikolík, správce hotelu ), načasovanými pauzami mezi dialogy a nádherně barevnou kompozicí kameramana Robbyho Müllera s minimálním střihem. Pokud ještě k tomu máte rádi Elvise a jeho Blue Moon a typickou loserovskou roli Stevea Buscemiho, budete téměř v sedmém nebi... Víte, že Memphis je jako Jokohama bez 60% domů? (14.10.2005)