Annette

Be carefull what you wish for... U West Side Story jsem byl trochu smutný že Spielberg nebyl s modernizací toho příběhu a hudebních aranží trochu odvážnější... ale druhý nejvýraznější letošní muzikál Anette je na mě divadelní avantgarda asi už trochu moc velká. Zajímavý film rozhodně, Adam Driver znovu dokazuje že je jedním z nejlepších herců své generace, ale do filmu jsem dokázal proniknout víc než na povrchní úrovni zvláštní a lehce sebeparodické kuriozity jen v několik málo momentech. Možná byla i chyba že jsem do filmu šel naslepo - takže jsem ani nevěděl že je od Caraxe. Ne že by pak film byl lepší, ale aspoň bych k němu byl otevřenější už od začátku (je to už můj čtvrtý film od Caraxe... všechny jsou zajímavé, ale ani jeden nějak zásadně nenadchl) 7/10 (04.01.2022)

První půlka naprosto úchvatná a strhující, pak tomu trochu spadne řetěz, ale finální pasáž už je opět skvostná. Takto svérázný muzikál tu dlouho nebyl – navíc s naprosto božsky vypiplaným vizuálem a strhujícím Adamem Driverem. Pro mnohé to bude až příliš nekonvenční a úmorné, ale zas tak drsný art to není. Byl to pro mě tak trochu zajíc v pytli, ale nakonec jsem moc rád, že právě Annette jsem zvolil jako svůj návratový film po takřka 10 měsíců dlouhé kino absenci. (07.07.2021)

První film za poslední 2-3 roky, u kterého jsem měl pocit, že sleduju něco jedinečného, neopakovatelného. Na absolutní dřeň ohlodaná tragická romance, která se svou záměrnou doslovností zvládá nořit mnohem hlouběji do těch nejzákladnějších lidských emocí, než je u filmů zvykem. Záměrně boří veškerá očekávání, se kterými do ní člověk vstupuje, svou operetní stylizací dává vzpomenout na nejlepší momenty Petera Greenawaye (hlavně Dítě z Maconu mi v hlavě dost rezonovalo), zvládá se vyjadřovat k otázkám jisté zvrácenosti přehnaného medializování vztahů celebrit, k MeToo i exploataci dětského talentu. A přitom je především nádherně očišťujícím, filmařsky i hudebně neskutečně propracovaným filmovým ZÁŽITKEM, který v sobě nese punc něčeho, co mimo velká plátna nevynikne. Po streamových covidových měsících a letech působí jako dar z nebes. Neo-baroko pro mě se svou excesivitou, bořením hranic mezi stylizací a realističností, dostalo význam až zde. 100 % (09.10.2021)

Nejsem si jistá, jestli byl dobrý tah obsadit do hlavních rolí, sice dobré herce, kteří ale neumí zpívat. V kombinaci s prapodivnou hudbou, to byla zábava, asi jak u nás doma ve sprše. Dvě věty, které zazpívalo děcko v závěru a ono bylo opravdu jediné, které má hlas i sluch, muzikálovou složku nevytrhly. Jinak řemeslně propracovené, Adam je výborný herec, být to klasické drama, bylo by to TOP, Máňu zprasili, jak nikdy. Ty bláho, ta měla mordu na hlavě od A-Z, nejvíc ji seknul účes když se vydrápala z vody, takovému záměru jsem neporozuměla, celkově si pan režisér udělal filmík sám pro sebe a buď mu na to divák skočí nebo ne. Vcelku nekonečné, ačkoli v určitých momentech vynikající a originální ( tvůrcům avantgaední pojetí nezazlívám, je to o vkusu), jako celek nic moc. Bohužel jsem se utvrdila, že zabírám spíš na Whiplash nebo ryze komerční a líbivý La La Land. (21.07.2021)

Nepamätám si na lepší muzikál za dlhé roky. Snáď len už takmer 20 rokov staré Chicago. Leos Carax je po desaťročiach kariéry na svojom vrchole, čo sa nedeje u každého režiséra. Na jednej strane je jasne rozoznateľný, na tej druhej prináša do svojho autorského štýlu nové prvky. Zase bude lepšie si vopred nič nezisťovať o obsahu, film v polovici pomerne drasticky mení žáner (nie však atmosféru) a príbeh sa začne vyvíjať novým smerom. Aby som to zhrnul, Carax prekvapuje v takmer každom obraze a keď už som si myslel, že nemôže prísť s ničím lepším, tak ma znova prekvapil... a potom znova a znova... vrátane úžasného komorného finále. (09.07.2021)