Démoni 2

L. Bava serviruje s puvabnou ladnosti zabavny gore narez plny naolejovanych tel obludnych muskulatur.. + pusobive masky /pejsek, liliputaan/... jak jinak - nulovy scenar ; duraz jen na pusobivy gorefest ... labuti pisen vsem horrorovym zavislakum... na stejne kvalitativni urovni jako jednicka & pravy film na zacatek notor party s prateli.. (13.02.2008)

Slušný horor ako sa na taliansku produkciu 80tych rokov patrý. Horor sa miesi s komédiou čo pridáva na zábavnosti. Masky démonov sú slušné okrem gremlina, no ten je efektne odstránený. Samozrejme že talianske obsadenie je ako vždy bez výraznejšieho herectva, no koho to pri takomto filme trápi, a tak zaujmú hlavne postavičky prihlúpleho kulturistu z fitneska a jeho trénera. (12.12.2005)

Dvojka Démonů od jedničky originálností rozhodně neoplývá, neboť jediné na co se Lamberto Bava zmohl, byla změna prostředí. Kino vystřídal za prosklený mrakodrap, ve kterém opakuje prakticky vše, co jsme mohli vidět v díle prvním. Aby toho nebylo málo, tak si režisér ještě vypomáhá lacinými dějovými odbočkami (např. scéna s Jacobem a jeho partičkou), čímž se snaží zamaskovat absenci nápadu. Démoni vypadají stejně, přičemž jejich neustálý chropot začne po půl hodině lézt na nervy, a logika příběhu je taktéž postavena dosti na hlavu. Navázat na úspěch jedničky je věc jedna, ale zcela jí překopírovat je věc druhá. (06.06.2004)

Originalita. Tak toto slovo vás v súvislosti s Demons 2 rozhodne nenapadne, pretože jediné čo sa zmenilo oproti vynikajúcej jednotke je prostredie. Toto by som ešte zniesol, lenže všetko dobré sa vytratilo a tak môžete zabudnúť na nádherné gore alebo môj obľúbený hnis, ktorého som si v jednotke poriadne užil a zabavil sa. Navyše je to nudné, debilné, samozrejme bez deja a nejakej logiky. Sám sa čuduje, že dávam 2*. (26.06.2006)

Jestliže jsem se po letech u jedničky zhrozil, že nemá daleko k braku, dvojka už brakem je. Najde se zde jen pár momentů, které stojí za pochvalu: Démon a televize, což trikově předběhlo dobu a je to hodně atmosférické (dokud to herečka nepokazí ochotnickými reakcemi), či vítání u narozeninového dortu a nebo záběr na démony nakouknuvší přes zábradlí s těma jejich ikonickýma svítícíma očima a poté běžící dolů, během čehož se kamera začne otáčet. To je naprostá paráda. Jenže jsou to scény, které sem zabloudily z nějakého jiného (čti kvalitního filmu). Nebo ještě lépe - Jako by nějaký kvalitní režisér přišel občas na plac na natáčení, viděl tu hrůzu a řekl:" Nene, počkej, já ti ukážu, jak se to dělá", natočil kousíček a dodal:"Tak takhle to má vypadat, já zase jdu a drž se toho" a po odchodu to "druhý" režisér stejně packal dál. Takže opět jako v jedničce příšerné herectví, hrozné postsynchrony/dabing, nesmyslné chování lidí a tak dále. Nejhorší je ale fakt, že když jsem se po letech chystal na oba díly Démonů, říkal jsem si:" Ty jo, já vlastně dvojku viděl tehdy méněkrát než jedničku, takže si oproti jedničce nepamatuju skoro žádné gore killy, tak se nechám mile překvapit." No... Nepamatoval jsem si ve dvojce žádné gore killy jednoduše proto, že ve dvojce žádné gore killy nejsou. A to je strašně průser, protože ten kino gore fest je jedna z věcí, která jedničku udržuje zábavnou. A navíc v jedničce ty hromadné střety lidí s démony a s tím spojené vraždy měly nějaký řád a plán. Rozuměj, vize režiséra ala "tak tady se bude plazit chlap a démon ho chytí pod krkem, tady bude chtít ženská protáhnout okýnkem a démon ji stáhne dolů, tomuto člověku roztrhají hrdlo, tamtu skalpujou" atd. Zatímco ve dvojce, třeba konkrétně ve střetu v garážích to nejspíš probíhalo tak, že rejža s tlampačem volal na komparz:" Takže skupina A jste jakože démoni, skupina B jste jakože civil, skupina A se vrhne na skupinu B a jakože je různě škrábejte a skupina B se nějak braňte, prostě se všichni spolu jakože perte a my to pak nějak sestříháme" a výsledkem je naprosto jalová bitka v garážích, neumětelská, amatérská, nezajímavá a bez gore (aneb jak démona střelíte broksnou do hlavy a uděláte mu na čele jen malé bebí). Maličký čertík zabloudivší nejspíš z nějaké komedie typu Gremlins už je jen smutnou třešničkou na dortu. To jak skočí na stůl, rozuměj, jak ho loutkař vyhoupne úplně stejným způsobem, jako to známe u Hurvínka a Spejbla, je k pláči. A to nemluvím o scéně, kterou by si nelajzl ani Uwe Boll: dobývání čertíka skrze postel, přičemž těhulka chvíli ochotnicky čumí, pak naběhne k nočnímu stolku, vytáhne manikúru a začne čertíkovi stříhat nehty! Fakt to tam je!!! Přitom samotný nápad přesunout démony z kina do budovy s panoptikem různých postaviček z bytů, není vůbec špatný, ale musel by se toho chytit někdo schopný. P.S: Jestliže jsem v jedničce nepochopil přítomnost feťáků z auta, tady to platí dvojnásob. (18.02.2023)