Perinbaba

Můj první Jakubisko a hned taková perla - tedy pokud si pod perlou představíte něco typu Princezna koloběžka - učesaná/neučesaná, oblečená/neoblečená... pohádka-nepohádka. Ze začátku mi film přišel jako něco z produkce České televize pro víkendové odpoledne na čt2 nebo ještě lépe špatnou rozhlasovou hru z Českého rozhlasu. Chvíli mě v této doměnce ještě Perinbab utvrzovala, ale pak náhle se na pohádku dalo dívat, a i když místy byla podivná a i když místy připomínala Popelku a Mrazíka v jenom, tak jsem se do ní nějakým způsobem dostal. Ale kdo se má v těch pohádkových bytostech vyznat. Nejenže jich je přehršel, ale ještě se chovají vážně podivně. Třeba takovou Smrtku bych chtěl za kmotru, když jsem viděl, jak se ke svému kmotřenci chová. Ale konec dobrý všechno dobré, objektivně lepších 70% a vezmu-li v uvahu závěr ("Čí je to smola? Vaše!"), tak dám tedy ty 4*. (04.01.2009)

Jakubiskův audiovizuální klenot, který každým rokem zraje jako svěží víno a bez něhož si lze stěží představit slovenské Vánoce. Drsná pohádka, a přece plná kouzelné poezie. Nádherná hudba Petra Hapky a půvabná kamera Doda Šimončiče. Láska Jakubka a Alžbetky překoná i nástrahy Zubaté. Právem jde o absolutní klasiku. (23.12.2020)

Přiznám se, že slovenské pohádky na mě působily vždy hodně zvláštně a jako malý jsem jim prostě nerozuměl nebo se mi nelíbily. Perinbaba je toho nejlepším příkladem. Mnohovrstevný příběh, zvláštní "hustá" atmosféra, velmi umělecké ztvárnění, to byly věci, které jsem jako malý nepřekousl. Teď už je sice ocenit dokážu, ale zase už ne jako pohádku. Podobný problém mám třeba s Kachyňovou "Malou mořskou vílou". No nevím, třeba tomu jednou přijdu na chuť. Nebo jsou ti Slováci tak jiní? (15.06.2005)

Heuréka! Heuréka! Heuréka! ...konečně jsem viděla Perinbabu. Až teď, v dospělosti, jsem si odžila a odslzela celý překrásný počin Juraje Jakubiska. Jeho filmy mám moc ráda, ale tento mě míjel. Snad kdysi dávno, v dětství...? Zírala jsem na výpravu, kostýmy, vlky, lokace, peří, kožešiny, pávy, Tatry, bubliny, koně, výšivky, sníh, zuby, kapry, šperky, holubice, směsici erotiky, hororu, života a smrti.... Vím, Jakubiskova tvorba není pro každého, ale Heuréka! Ten pán je génius. Klobouk dolů před scénářem, hudbou, před každým veskrze dokonalým záběrem, jako z obrazů, před všemi vymakanými detaily, které spojil v něco tak působivého. Není to pohádka, on je to sen. „Mládí být krásné! Chtěl bych to ještě jednou zažít! Hergot!“ P.S.: Chystá se pokračování. A já doufám, že stejně jako Anděl Páně, bude důstojné a hodné úcty. (01.01.2017)

Už podľa názvu filmu je jasné,že ide o snežnú paniu,ktrorá každý rok zasneží krajinu na bielo.To bolo aj hlavným úmyslom režiséra Juraja Jakubiska.Perinbaba je klasickou rozprávkou vo svete filmov,lenže okrem toho film opisuje aj dobu,ktorá nebola ktovie aká príjemná. Tak ako v každej rozprávke nesmie chýbať ani závisť a lakomstvo,ktoré býva neskôr potrestané.Všetko nakoniec dobre dopadne a hlavný hrdinovia žijú šťastne až do smrti. Je to naozaj obdivuhodné dielo Juraja Jakubiska, v ktorom herci na tú dobu uhrali naozaj dobré herecké výkony, no najväčší obdiv patrí herečke v hlavnej úlohe Giuliette Masine, ktorá svojim hereckým výkonom nesklamala, ba naopak. Vo mne osobne vzbudila ten pocit, ktorý zažíva malé dieťa,keď prichádza najkrajšie ročné obdobie a to je zima.... Film sa mi naozaj páčil, má v sebe aj humor,lásku,lakomstvo,závisť,obdiv ale aj nadprirodzeno, čo robí príbeh naozaj zaujímavým...Skrátka vynikajúci film od vynikajúceho režiséra. (07.07.2011)