Démoni

Já vím, že bych k tomuhle film měl vzhlížet s posvátnou úctou, ale co chcete dělat, když jsem si k němu za vlahé mladické nerozvážnosti cestu nenašel a dnes se sotva můžu přemlouvat k tomu, abych byl z filmu nadšen, když vše, co vám zůstane v hlavě, je spíše úsměvné až rozpačité. Argento se pustil na trochu tenký let, když potřeboval mít ve svém hororu kombinaci věcí jako jsou démoni, kino, cross motorku, katanu, feťáky, metal a další dílky, které do soudržného celku spojíte jen s velkou dávkou schovívavosti, kterou já osobně bych měl někdy před dvaceti lety, ne však dnes. Pokud bych byl si měl vybírat, dám přednost raději kultovní Suspirii nebo Infernu. (30.03.2014)

Silný zážitek to rozhodně nebyl. Ze začátku to bylo vtipné, ale postupem času ten český dabing tenhle film prostě zabíjel. Ono poslouchat jednoho chlapa, jak dabuje všechny dožene k bolesti hlavy velmi snadno. :D Ještě že dneska je ten dabing aspoň takový jaký je... Na svou dobu docela dobré masky, které mohou někoho vystrašit. Taky mě moc nebavilo, jak tu neustále ženský vřískaly. Nebýt toho všeho co jsem vyjmenoval, tak by to nemuselo být tak strašné. :-) (11.06.2016)

Tedy pokud máte chuť se pořádně zasmát a užít si trochu ujeté zábavy, tak žádná připitomělá komedie, ale TOHLE. Opravdu vřele doporučuji ;o) Ze začátku možná chvílemi trošku nudí (proto ta hvězda dolů), ale až se objeví motorka, nezůstane oko suché (smíchy;o). Nepřemýšlejte nad logickými nedostatky, těch je tam samozřejmě až až, ale je to horor, tak to se omlouvá :o) (25.05.2005)

Totální horrové béčko, kde je sice minimum děsu a hruzy, za to je tam několik hektolitrů zábavně falešné krve, hnisu a podobných tekutitn - je to přesně ten druh filmu, který inspiroval vzniku Od soumraku do úsvitu a poctu jim skládal grindouse projekt Rodrigeze a Tarantina. Nemá moc smysl se tu snažit popsat, co je tu zábavné a co ne, ale místo toho TEĎ BUDU PÁCHAT SPOILER, opakuji SPOILER, kdy vykecám základní děj filmu: parta lidí jde do divného kina na film, v tom filmu se kdosi škrábne o cosi a mění se v démona a všichni, které zabije/škrábne taky. Totéž se děje v kinosále u diváků. Postupně se někam běhá a z většiny hrdinů jsou démoni, co se chovají jako dnešní zombie (rychlý druh). To je cca 75% filmu, to zábavné se začne dít až po té, jeden z přeživších jezdí po kinu na motorce (!), mává u toho katanou (!!), hraje u toho metal (!!!) a spása v podobě deus ex machina je vrtulník propadlý stropem.... Jo, je to tak blbé, až je to zábavné. (27.05.2017)

Brutální splatterpunkový snímek, který sice může odradit méně otrlého diváka množstvím silně nechutných scén, ale zato stojí na skvělém nápadu. Tvůrci umístli děj do kina, kde se promítá horror. Tento základní syžet je dále invenčně rozvíjen téměř surrealistickou formou, kdy se děj na plátně prolíná s dějem v hledišti kina. Vše je hojně kořeněno funkčním využitím heavy metalové muziky ve scénách líčících hromadnou paniku a zoufalý boj o přežití. Zvláště v tomto ohledu byli Démoni průkopnickou událostí (něco podobného se do té doby prakticky nedělalo). Za tímto účelem byly použity skladby kapel, patřících k tehdejší metalové špičce: např. Accept, Saxon, Mötley Crüe nebo Pretty Maids. Šlehačkou na dortu je pak působivá originální hudba Claudia Simmonetiho. Tvůrci, kterými byli tři výrazné postavy italského horroru (režiséři Lamberto Bava, Dario Argento a Michele Soavi) velmi dobře pracují s klaustrofobními prvky, a často využívají comicsovou a punkovou estetiku. Umělecký přesah tohoto horroru je zřejmý - neschopnost hrdinů opustit kino může odkazovat např. až k Buňuelovu Andělu zkázy. Snímek je neprávem polozapomenutou, i když kultovní a mladším publikem dnes znovu objevovanou záležitostí. V 80. letech patřil u nás ke zlatým hřebům nejedné videopárty: Když chtěl hostitel předvést divákům něco šokujícího, obvykle neomylně sáhl po Evil Dead či právě po Démonech. (11.04.2005)