Pán prsteňov: Návrat kráľa

Peter Jackson je prostě machr a závěrečná část mě dostala tak, jak se to nepovedlo ani jedné z předchozích (i když, tam k dojetí taky nebylo daleko). Kvalita triků sice místy kulhá, ale to je samozřejmě zapříčiněno monumentálností celého příběhu, ve které se první dva díly nemohou králi rovnat. A v rozšířené verzi je to všechno ještě mnohem lepší. Po tomhle filmu, potažmo celé sérii už nic nebude jako dřív. Další z milníků v kinematografii, za který jsem od srdce vděčný. Jen na závěr: Peter si těch několik konců taky mohl odpustit, ale to je jenom taková malá, miniaturní vada na kráse. Good job Peter and thanks a lot. (30.01.2007)

Peter Jacskon měl pravdu. Síla Návratu krále, a já bych řekl, že celé trilogie, není v obrovských bitevních scénách a dokonalých tricích, ale v příběhu, ve vztazích postav, v tom, jak se vyrovnávají s vlastním osudem. V tomto ohledu jsou nejsilnější momenty Návratu krále všechny scény s Frodem a Samem, jejichž působivost graduje s blížícím se koncem k neúnosnosti, a momenty, v nichž se objevuje Faramir. Ostatní scény jsou jen velmi působivé :-). Zaznamenal jsem i několik scén, u nichž jsem si říkal, že bych je natočil jinak, ale takový už je osud filmového fanouška. Jackson též dokázal jednu neuvěřitelnou věc. V docela zásadním momentu jsem si byl schopen velmi dobře představit, že by se film odchýlil od knihy způsobem, který by vyústil v podstatně odlišný závěr. To mě utvrdilo v jedné věci. PJ vždy říkal, že točí svou vizi Pána Prstenů, a ti, kteří to stále nedokáží pochopit, si musí uvědomit, že Jacskonova vize může na plátně bez problému fungovat lépe než vize těch, kterým se ta jeho nelíbí. K filmu mám jednu zásadní výhradu, jež padla už v mnoha komentářích, ale cítím potřebu ji zopakovat. Návrat krále je až neuvěřitelně krátký. Je mi jasné, že je to jen problém kinoverze, ale tento nedostatek u něj vadí daleko víc než u kinoverzí Společensta a Dvou veží, neboť pocit chybejících scén vás bude pronásledovat po celou dobu sledování. Je to, jako byste měli diamantový náhrdelník, ale chyběl vám zlatý řetízek, abyste si ho mohli pověsit na krk a vychutnat si jej naplno. Neznalost knižní předlohy tento problém možná zredukuje, v krajních případech úplně odstraní. Ale pro mě jako pro znalce je absence mnoha scén, o nichž vím, že jsou natočeny, avšak budou až v extended verzi, bolestivým zásahem do srdce. Přesto přeze všechno je jasné, že Peter Jacskon a jeho štáb dokázali to, co bylo považováno za nemožné - zfilmoval Pána Prstenů. Lépe řečeno, krásně ho zfilmoval, způsobil renesanci v zájmu o Tolkienovo dílo a vyvrátil všechno, čeho se, pro mě nepochopitelní, ortodoxní fanoušci profesorova díla báli. Bravo a má poklona, mistře! (17.01.2004)

Keď som videl časť prvú, pomyslel som si zázrak, alebo náhoda, že sa toto Jacksonovi podarilo. Pri nepatrne slabšej dvojke som si mal pocit, že to ide dolu vodou, no opusná tretia časť ma vyvrátila z omylu o 360stupňov! Netušil som, že na štvorhodinový film sa dá pozerať temer bez prestávky s otvorenou hubou, ale čo viac treba napísať? Snáď to dokazuje počet Oskarov, ktorá získala celá séria, čo činí sedemnásť sošiek, čím predčili aj Godfathera. A podľa mňa právom Veľká vďaka patrí však aj hercom. Áno, sladučký Elijah urobil svoje, no mňa upútal Sean Astin, no a McKellen, Mortensen a spol. ani nehovorím. 100%. (19.05.2006)

10 / 10 Ako mám opísať neopísateľné? Ako mám mne známymi slovami a frázami obsiahnuť všetku tú nekonečnú a neuchopiteľnú krásu, ktorej som bol svedkom? Ako mám aj naďalej žiť s vedomím, že nikdy na vlastné oči neuvidím šíre rohanské pláne a západ slnka nad vrcholkami Hobitínu, s vedomím, že nikdy neochutnám elfský chlieb a neschladím si hrdlo vychýreným trpasličím pivom, s vedomím, že nikdy nenavštívim Šedé prístavy a nezanechám tento krutý, starý svet ďaleko za sebou? (19.02.2006)

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Výborné herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (OK, vcelku masívne dotáčky) natočená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)