Sopka

V roce 1997 vehnal osud (respektive mamonářští producenti a distributoři nakopnutí famózním Twisterem) do kin dva katastrofické filmy se sopkou v hlavní roli. Prvním bylo Rozpoutané Peklo, ve kterém hrdinný seismolog Pierce Brosnan chránil rodinu (ne svoji) v malém městě ve Skalistých horách, druhým byla Sopka - na první pohled rozmáchlý spektákl, který obdařil zdivočelou horou rovnou samotné Los Angeles a nechal hrdinného odborníka na zvládání živelných pohrom Tommy Lee Jonese chránit kromě své náctileté dcerky a cizího světlovlasého chlapečka i zmíněné město plné lidí a lidiček s vlastními problémy. Bohužel na druhý pohled divák zjistí (když možná také zaslechne, že hudbu dělal Alan Silvestri), že Pan Režisér Mick Jackson (projděte si pořádně jeho filmografii) od úvodních do závěrečných titulků tím nejbrutálnějším možným způsobem opisoval z příručky Jak Natočit Naprosto Typický Katastrofický Film - Tisíc A Jedno Klišé Ve Službách Hollywoodu. Ano, přátelé, kromě obětovavší se původně bezcitné hyeny a hromady dalších podobných záležitostí je tu dokonce i ten pitomý nesmrtelný čokl. Doprovoďte si to už tenkrát ne zrovna vydařenými triky a filmařskými fígly, očividnými daleko za obvyklým limitem se nacházejícími blbostmi jako jsou borci dávající si to na férovku dvacet čísel od konce lávového proudu, naštvaně se upamatujte, že Anne Heche je na baby, uchechtněte se v dějinných souvislostech nemístné udivené dětské poznámce o tom, jak zaprášení lidé stojící v troskách výškové budovy vypadají všichni stejně, a skončíte někde na čtyřiceti procentech, protože to absolutně nemá nápad a není se ani moc na co dívat (kromě té Anne Heche, sakra). Jenže pak si všimnete toho, jací jsou všichni ve filmu zpodobnění zástupci médií panáci nebo rovnou naprosto na pěst byvší asociálové "ale já jsem zrovna ve vysílání" a řeknete si, že to asi nebude náhoda. Pak dojde ještě na nějakou tu aktuální sociální problematiku černých chudáků proti bílým policajtům, přičemž se všechno urovná tak, aby patriotické oko multikulturního američana dojetím zaslzelo, a najednou to celé vypadá trochu jako záměr... zvlášť když si vzpomenete, jak režisér zatraceně dobře umí zpodobnit katastrofu. Jenže co naplat, dobrého pomálu, a balanc na hraně "stojí za vidění" - "ztráta času" je opravdu dramatický. Takže asi 50%. (26.03.2011)

Celkově třetí promítání filmu Sopka. Ta úvodní pasáž, ve který v jednotlivejch scénách čekáme, kde a co se stane( to funguje zejména při první projekci) mohle být klidně o dvacet minut delší. Ta byla zcela jednoznačně nejlepší. Jinak docela neotřelej nápad sopky ve městě. Ovšem klišé kam se podíváš. Trochu zvednu, ale prostě těch scén, u kterých se tak trochu pousmějete, je tuna. 50%. (20.11.2020)

Ta nízká hodnocení jsem schopný akceptovat, opravdu se nejedná o žádný skvost, ale mě se Sopka prostě líbí a nemám, proč bych podhodnocoval. Celou dobu jsem byl příjemně napnutý a nenudil jsem se, ač jsem samozřejmě věděl, že s realitou to moc společného nemá. Dnes už by to samozřejmě neuspělo, ale v době vzniku dost slušný počin. 75% (20.10.2016)

„Vyzerá to tu, ako v pekle." - "Možno v ňom aj sme.“ V roku 1997 Hollywood nakrútil dva konkurenčné, príbehovo spriaznené katastrofické filmy o sopkách, ktoré sa zobudia v nečakaný čas na nečakanom mieste a do čela šokovaných obetí sa stavia drsný charizmatický muž so silnou ženou. Obávam sa však, že jeden projekt je priemernejší, ako druhý. Kým Rozpútané peklo malo lesy a solídneho Piercea Brosnana, Sopka má zasa mestskú výpravu a solídneho Tommyho Lee Jonea. Všetko je to ale stále akési nemastné, neslané, nedopečené, nedovarené, čo ja viem. CGI zostarli (asi) už v čase premiéry a budúca klasika katastrofického žánru vyzerá predsa len inak. Podobne, ako Rozpútané peklo, i v prípade Sopky dávam "len" 3*, ale ono to nie je zlé, "len" priemerné a robené na efekt, bez výraznejšieho režijného rukopisu a autentickej atmosféry. Režisér Mick Jackson svoj životný film zrejme už nakrútil (Osobný strážca). (15.05.2009)

Někdy uprostřed 90. let se v Hollywoodu snad roztrhnul pytel s katastrofickejma (velko)filmama. Je úplně jedno, jestli je to o sopce, o godzile, o asteroidu nebo třeba o zemětřesení, protože všechny tyhle filmy maj jakejsi univerzální scénář, kde se mění jenom pár drobností. Mam pocit, že ty scénáře tenkrát psaly snad i hajzlbáby ve filmovym studiu. Vypisovat tady všechny chyby a nesmysly, který tvůrci ve filmu nasekali, snad ani nemá cenu. Já už jen čekal, kdy někdo pronese onu slavnou hlášku skrčit se a přikrýt jako v Městečku South Park (epizoda Volcano). Kuriozní je, že režisér Mick Jackson dokázal o 13 let dřív natočit s minimálnim rozpočtem téměř dokonalej katastrofickej film - Threads (Vlákna). Sopka se mu teda zrovna moc nepovedla. (12.04.2007)