Obsahy(1)
V jednom hotelovém pokoji se zabydlel ďáblík. Nyní se má v pokoji ubytovat nový návštěvník a to se ďáblíkovi nelíbí. Návštěvníkovi tudíž připravuje všemožné peripetie pomocí přemisťování nábytku. Vše nakonec přeroste v zuřivý boj... (Stegr)
Recenzie (38)
Zlo nakonec vždycky vyhraje, aneb takhle by mělo znít poučení pro děti z tohoto kratičkého, ale furiozního filmu. Musím říci, že Melies stále nápadově kraluje. Tak krásného čertíka bertíka jenom neuvidíte. Je to tvrdá komedie. Stop trik používaný naplno, jako by se nechumelilo. Čertík skočí do zásuvky a v půli skoku naprosto zmizí. Největší sranda byla když pan hotelový návštěvník padal z výšky a pořádně se rozkutálel p pokoji. Choreografie, to je silná stránka těchto prvních režírovaných filmů. Opět klobouk dolů. ()
Teď už tak trošku chápu proč se vedou spory o tom jestli se Chomón se svým La maison ensorcelée(1908) neinspirovalo právě tady. Ale mě je to popravdě fu(c)k. Pokud bych měl tyhle dva počiny porovnávat tak trikově je určitě bohatší Chomónův La maison ensorcelée. Tím však nehaním práci Georgese Mélièse. Už jsem měl tu čest vidět od něho Le Manoir du diable(1896), kterýmu jsem dal 5 hvězd. Jde o krátkometrážní počin jenž lze považovat za historicky první filmový horor všech dob. Tímle si u mě Méliès vysloužil 4 hvězdy. ()
Vzhledem k roku vzniku je až s podivem, že ty moc hezky udělané efekty mohou konkurovat leckteré dnešní ptákovině. Dokonce i těm obohaceným o nepovedené digitální efekty. Taktéž by si mnozí soudobí tvůrci měli vzít příklad z dialogů a celkově se zamyslet nad tím, zda by nebylo lepší točit film němý, než plný bezúčelných prázdných keců. Každopádně, jak už stopáž napovídá, není to žádný dlouhošáhlý epos s půl miliardou postav a zapeklitými sociálními vztahy. A co jinak hodnotit u takovéhoto prehistorického dílka? Klepající se obraz je tak nějak normální. Světe div se, před sto a deseti lety. Rozhodně pozitivní bylo, že to není nijak tmavý a s obtížemi rozlišitelný, jako se u některých předpotopních filmů stává. Kulisy hezký, kostýmy nic moc, hlavně ten Imp, dupačky, kapuca a falešný plnovous... hm. Alespoň že dovedně poskakoval a dokonce tu je i několik speciálních efektů. Dobrý, o to více, když si člověk uvědomí, že Georges Méliès neměl k ruce veletucet poskoků a dalších slouhů a infrastruktura audiovizuální mašinérie vlastně neexistovala. ()
Parádní triky.. všecko působí tak uvolněně, nenuceně a především vtipně. Mélies to prostě uměl, o tom žádná. Stejně nejvtipnější to bylo dokud host nevěděl, kdo mu dělá ty naschvály. Možno vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=zMGW6I95TPM ()
Né, že by technická stránka věci nebyla výtečná, hrátky se střihem jsou slušné a jakýsi čerstoďáblík, co nebohému hotelovému hosty vyvádí různé piškuntálie a alotria svou práci zvládá slušně, jenže variace na totéž jsem už z téhle éry viděl několikrát a většinou to bylo o něco zákeřnější a propracovanější. ()
Reklama